Setkání u mikrofonu jako ze sci-fi. Jablonecký vědec propojuje rostliny s nejmodernějšími technologiemi

Ředitel iQLANDIE Pavel Coufal, který je také jedním z moderátorů pořadu Setkání u mikrofonu, se zaměřuje hlavně na témata z oblasti vědy a lidského poznání. Jeho hostem tak tentokrát byl jablonecký vědec Michal Seidl, který mimo jiné pěstuje takzvané fytoborgy. Tak říká rostlinám, které jezdí na robotických podvozcích a vydávají zvuky.

Čtěte také

Jde o běžné pokojové rostliny, na kterých jsou připevněné elektrody spojené s podvozkem na kolečkách. Elektrody snímají elektrickou aktivitu, která se v rostlinách odehrává a tu pak vyhodnocuje připojený počítač.

„V podvozku se nachází elektroencefalogram, který běžně používáme pro snímání elektrické aktivity lidského mozku. Měříme elektrickou aktivitu rostlin velmi citlivým přístrojem, který dokáže reagovat na změny v řádu mikrovoltů,“ přiblížil Michal Seidl.

Díky technologiím, se kterými jsou rostliny spojeny, můžou například „zpívat“. „Ví, že zpívá. Je to pro tu rostlinu velmi důležité, aby sama sebe vnímala, pro učení se ovládání robotického podvozku. To, co slyšíme, je vlastně převedená elektrická aktivita té rostliny na zvuk tím, že jsou převedené frekvence do slyšitelného spektra. Díky tomu můžeme i vnímat pouhým uchem to, jak ta rostlina vnímá svět okolo nás,“ vysvětlil Michal Seidl.

Ze speciálního softwaru, který anaylzuje data z počítače spojeného s rostlinou, dokáže jablonecký vědec přečíst emocionální stav rostliny. Například jestli je ve stresu, nebo v pohodě. Podle jeho dosavadních zkušeností nemají rostliny rády třeba hluk, nepříjemné vibrace, nebo když se na ně soustředí více lidí.

„Jeden z nejpřekvapivějších objevů, které jsme v rámci studie provedli, je, že rostliny jsou schopny se učit ovládat svůj robotický podvozek a jsou schopny dojet si na místo, kde se cítí nejlépe, nebo tam, kde vnímají největší biologickou pohodu,“ uvedl Michal Seidl. Robotické podvozky podle něj rostliny ovládají změnami své elektrické aktivity.

„Nejsem si jistý, zda ta rostlina chápe, co dělá, nicméně naučila se ovládat svůj robotický podvozek tím, že změnila svou elektrickou aktivitu oproti svému normálnímu stavu. To jest, ona se přizpůsobila té robotické platformě, změnila elektrickou aktivitu tak, aby ten robotický podvozek na její impulsy reagoval,“ sdělil jablonecký výzkumník.

Co zatím o rostlinách zjistil? A jak k výzkumu propojení robotiky a rostlin dospěl? Jak dlouho už experimenty probíhají? Má výzkumy vědecky podložené? A čemu dalšímu se ještě muž, který před pěti lety poslal autostopem robota z Jablonce do Pelhřimova, ještě věnuje? Poslechněte si rozhovor.

autoři: Pavel Coufal , reČRoL
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.