Setkání s pravou gotickou kráskou? V semilském muzeu je to možné

Sytovská madona měří 77 centimetrů a je vyrobená z jednoho kusu lipového dřeva. Jméno dostala podle Dolní Sytové na Semilsku. K tamní kapličce, kde byla socha umístěná, chodila v uplynulých staletích mariánská procesí. Radiokarbonový průzkum teprve nedávno prokázal, že pochází z přelomu 14. a 15. století. 

Lidé z Dolné Sytové na Semilsku schovávali dřevěnou sošku mnoho let před zloději na tajných místech. Pak ji předali odborníkům a ti zjistili, jak je vzácná. Po zrestaurování si ji teď lidé můžou prohlédnout v semilském muzeu. „U naší chalupy byla umístěná kdysi v kapličce a pak zmizela. Každý si myslel, že jí někdo odcizil. A vlastně jí někdo ukryl právě před tím odcizením,“ říká paní Romana, která se přišla na Sytovskou madonu umístěnou v zabezpečené vitríně do muzea podívat.

Vzácná Sytovská madona je nově k vidění v semilském muzeu|foto: Ivana Bernáthová

Podle Jaroslava Křapky, nezávislého starosty Hájů nad Jizerou, pod které Dolní Sytová patří, sošku ukrýval muž, který se o kapličku staral. „Měl ji schovanou na půdě, zabalenou v dece. A než odešel věčnost Boží, tak ji předal bývalému starostovi Petrákovi. Ten jí schovával doma, a potom se začala vystavovat v Loukově v kostele. Pak se zjistilo, jakou má hodnotu, což do té doby asi nikdo nevěděl,“ přiblížil historii madony Jaroslav Křapka.

Jak připomněl ředitel semilského muzea Miroslav Šnaiberk, po otevření hranic v devadesátých letech minulého století zmizelo z kostelů, tehdy ještě nezabezpečených alarmem, mnoho sakrálních cenností. „Zmínil bych madonu Tismickou u Českého Brodu. Asi v roce devadesát nebo devadesát jedna tam došlo ke krádeži v kostele a madona je bohužel dodnes ztracená. Mají tam vystavenou pouze kopii,“ přiblížil Šnaiberk.

Sytovskou madonu vytvořil neznámý mistr. Pochází ze stejného období jako zmizelá madona Tismická.  „Ta Sytovská madona je výjimečná v tom, že je to jeden z několika jednotlivých nebo maximálně desítek kusů soch z období takzvaného krásného, nebo  pozdního krásného slohu v celé České republice. Je to opravdu unikát,“ vysvětlil historik Tomáš Chvátal.

Sytovskou madonu teď jako církevní památku vlastní Biskupství litoměřické. To muzeu na pět let sochu zapůjčilo. Muzeum ale usiluje o dlouhodobou zápůjčku. „Rádi bychom v prvním patře, v budoucí stálé expozici, pro ní vytvořili samostatnou místnost, kterou bychom rádi designovali jako pseudogotickou kapli a umístili tam tuto madonu,“ doplnil ředitel Muzea a Pojizerské galerie v Semilech Miroslav Šnaiberk.