Ruční práce sklářů ze Svojkova oslovila muzea i filmové a seriálové produkce

Ti tradičními postupy vyrábějí repliky historického skla, které můžete vidět v předních evropských muzeích i v řadě filmů a seriálů od Pirátů z Karibiku po Hry o trůny.

Počátky sklářství v Lužických horách sahají až do poloviny 13. století. Skláři zde našli křemen, základní surovinu pro utavení skla, a také potřebné dřevo, především bukové, jehož popel je další surovinou pro přípravu sklářského kmene, z něhož se tavila sklovina. V oblasti s takto bohatou sklářskou minulostí zažehli svoji malou pícku pánové Jiří Haidl a Josef Tichý v polovině 90. let. Tehdy to bylo v Novém Boru a samotnému založení dílny předcházel velký zájem o historii lesního skla.

Vikingské prvky na českém skle

Nová sklářská dílna se zaměřila na výrobu replik historického skla převážně od raného středověku do poloviny nového věku, období baroka. Podklady pro výrobu čerpali oba mistři především z historických pramenů, dobových reprodukcí a také podle originálů dochovaných v českých a evropských muzeích nebo archeologických pracovištích. Největší zájem o jejich sklo projevily severské země a tak se severské, hlavně vikingské motivy objevovaly a dodnes ve výrobě objevují nejčastěji.

V 21. století se sklářská dílna přesunula do Svojkova a Jiří Haidl v započatém díle pokračuje se synem Jakubem. I nadále jde výhradně o ruční práci podle starých postupů. „Snažíme se dodržovat historické postupy, protože na tom výrobku je to pak znát. Návštěvníci, hlavně cizinci z východu se diví, že se to všechno dělá ručně, že to nevyrábí nějaký robot,“ říká Jiří Haidl. 

Z malé obce hurá do světa

Sklo se taví v malé pícce a každá sklenička, pohárek, miska či džbán se do žáru ohně několikrát vrací, aby se udržela teplota skla potřebná pro zdobení a další úpravy. „To sklo má svůj čas, dá se tvarovat, jen pokud je žhavé. Když vychladne, musíte si ho zase přihřát. Takže musíme každou skleničku, každý kousek několikrát ohřát v peci. Není to žádné ohromné tempo, ale jsme na nohou celý den a šouráme se mezi pecí a stolicí,“ vysvětluje Jiří Haidl, který má v synovi zdatného pomocníka. V jednom se toto řemeslo totiž dělat nedá.

S uměním svojkovských sklářů se setkáte v muzeích ve Skandinávii, Německu, Francii, Anglii a v dalších zemích, ale vidět na vlastní oči, jak se rodí křehká krása, to je ten pravý zážitek. Přímo u sklárny je autobusová zastávka linky mezi Novým Borem a Zákupy. Při návštěvě Svojkova zavítejte také třeba do Modlivého dolu či na skalní hrádek Svojkov.