Robert Schuster: Rakouský kancléř Kurz buduje protimerkelovskou internacionálu
V Evropské unii se v nejbližších dnech odehraje klíčový střet o budoucí podobu migrační politiky. Už přitom nejde o povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků, ani o posilování vnějších hranic.
V případě prvního bodu platí všeobecná shoda, že nápad na povinné přijímání běženců neměl nikdy perspektivu a naopak jedině prohloubil příkopy mezi jednotlivými členskými státy.
Robert Schuster: Merkelová a Kurz aneb Když se setkají stará a nová Evropa
Německá kancléřka Angela Merkelová v těchto dnech nezažívá jednoduché období.
Stejně tak se dá konstatovat, že se nenajde snad nikdo, kdo by nechtěl mít v maximální možné míře zabezpečené hranice EU. Teď půjde naopak daleko víc o režim na vnitřních hranicích Evropské unie, do jaké míry mají být kontrolovány a jestli například je nebo není přípustné vracet běžence do jiných členských států.
Jednu z klíčových rolí při tom sehraje rakouský kancléř Sebastian Kurz, a to nejenom proto, že jeho země převezme v červenci na půl roku předsednictví v Evropské unii. Sebastian Kurz již před třemi roky varoval, že politika otevřených hranic je velkým rizikem.
Stejně jako tenkrát, vymezuje se i nyní především vůči současné německé kancléřce Angele Merkelové. Jestliže Rakušan zastává dlouhodobě názor, že každý evropský stát má právo upravit svůj hraniční režim podle svého, aby tím chránil své teritorium a vlastní občany, je šéfka německé vlády přesvědčena o nutnosti dohodnout se s ostatními – i za cenu bolestivých kompromisů.
Koalice ochotných
Momentálně se zdá, že Kurzova metoda má v Evropě větší podporu, včetně samotného Německa. Nejmenší strana současné koalice v Berlíně, bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU), se ve věci budoucího hraničního režimu pro běžence otevřeně postavila proti Merkelové.
Robert Schuster: Nadšení Němců z Rakušana Kurze
Nový rakouský kancléř Sebastian Kurz absolvuje přesně měsíc od nástupu do úřadu své první velké zahraniční návštěvy. Minulý týden byl u francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, teď zavítal zase pro změnu do Berlína, ke kancléřce Angele Merkelové.
Její hlavní představitelé, v čele se spolkovým ministrem vnitra Horstem Seehoferem a bavorským premiérem Markusem Söderem, jsou odhodlaní jít až do krajnosti a riskovat pád vlády. Nedávno se během několika dní opakovaně sešli právě s Rakušanem Kurzem a poklepávali si s ním na ramena. V úterý dokonce proběhlo v Linci první společné zasedání rakouské a bavorské vlády, jehož hlavním tématem byly hranice.
Kurz se sice následně dušoval, že se nechce v žádném případě vměšovat do konfliktů uvnitř německé vlády, ale vůbec nezakrýval, jak moc silně počítá s Bavory do své „koalice ochotných“, o jejímž vzniku již nějakou dobu hovoří. Má se jednat o skupinu členských států, která potáhne v migrační politice za jeden provaz, a to zcela opačným směrem, než chce Merkelová.
Její součástí by měly být i státy Visegrádské čtyřky, s nimiž se Kurz rovněž sešel. Stejně tak ale i nová vláda v Římě, která již v minulých dnech přešla od slov k činům a například zabránila lodím humanitárních organizací s uprchlíky na palubě vplout do italských přístavů.
Na obzoru je tak vznik „protimerkelovské internacionály“, jejíž členy spojuje odpor k pokračující migraci i k pracně a zdlouhavě vyjednávaným unijním dohodám. Má značně destruktivní potenciál, který může Evropskou unii uvrhnout do další krize.
Nikdo nemůže tyto členské státy vinit z toho, že chtějí řešit migraci z dlouhodobé perspektivy. Zároveň by ale také měly nastínit, jak si představují budoucí podobu unie. Jestli se ale i na tom dokáže Kurzova „internacionála“ shodnout, je otázkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
