Řízek je řízek. Co na to školní jídelny a zdravé stravování?
Mezi nejčastější chyby jídelníčků pro děti v jídelnách patří malá nabídka obilných a luštěninových pomazánek. A nedostatek bezmasých jídel. Vyplývá to z hodnocení Krajské hygienické stanice v Liberci.
Co jídelny nabízí a jakému jídlu dávají děti přednost? Samostatná školní jídelna v České Lípě denně uvaří více než tisíc porcí nejen pro Základní školu Špičák, ale i pro gymnázium.
„Z jídelníčku se mi to nezdá, že bychom měli moc vepřového masa. Zeleninu plníme opravdu ve spotřebním koši. Když máme sto čtyřicet procent, tak to je málo. Dáváme salátek, zelenina je obsažena v hodně jídlech, v každém jídle se najde.“
Vysvětluje vedoucí samostatné školní jídelny Marcela Brejchová. A jak je to s luštěninami? „Víme, že děti to tolik nejedí. Někteří si nedají luštěninu. Ale tento týden máme bramborové šišky s mákem a tam i část luštěniny je, protože máme těsto bramborové, ve kterém je cizrna.“
Tradiční jídla vedou
V jídelníčku je polévka celerová nebo fazolová se zeleninou a na výběr vždycky ze dvou jídel. Třeba smažený kuřecí řízek, bramborová kaše, salát z čínského zelí a džus a varianta dvě bulgur s tofu a zeleninou, salát z čínského zelí a džus. Nadchl někoho bulgur s tofu a zeleninou?
„Pořád mají děti rády klasická, česká jídla, to, co znají. Takže smažený řízek u nich vévodí, svíčková, špagety s různými omáčkami, to taky milují.
Studentky druhého stupně, tak jako i většina mladších dětí, mají na talíři řízek. Proč si nedaly bulgur s tofu jako zdravější variantu? „Řízek je řízek,“ odpovídají se smíchem.
U výdejního okénka jsou připraveny řízky, bramborová kaše. V přiklopených nádobách vedle, které se ještě ani neotevřely, čeká bulgur s tofu. Natálka, jako jedna z mála, si vzala bulgur. „Já řízek nerada.“
Na jídelním lístku jsme narazili na fazole. Poměrně často bývalo zvykem, že se dělala ve školní jídelně čočka nakyselo s vejcem a s párkem. Podle Marcely Brejchové by se uzenina měla podávat co nejméně. „Čočka by měla být jenom se zeleninou, taky s tofu, se salátem zeleninovým, případně k tomu pečivo. Když máme dva druhy jídel na výběr, tak to si dá opravdu málokdo.“
Zdravé stravování je dáno výchovou
O 20 kilometrů dál v jídelně Základní školy v Dubé si děti na zdravější jídlo zvykají jako malé. „Vaříme pro školku do Dubé, pro Základní školu a mateřskou školu do Holan. Do školky odvážíme pouze první jídla, ty nemají možnost výběru. Až děti od první třídy do deváté.“
Vysvětluje Helena Pavlíková, vedoucí školní jídelny. K zdravé stravě si tak jídelna vychovává strávníky od mateřinky. V jídelně najdeme děti, které mají rády čočku, což je na ostatních školách docela neoblíbené jídlo.
V jídelně mají poličku, kde ukazují, co děti mohou mít k jídlu. Je tam třeba pohanka, je tam cizrna. „Aby děti viděly, co jedí,“ říká vedoucí. Někdy se stává, že děti vrací nedojedené jídlo. „Některé děti nejsou zvyklé z domova, takže se to občas stane. Vrací maso. Snědí knedlíky s omáčkou a maso vrátí. Ve většině případů.“
Dnes je tvarohový nákyp se švestkami, omáčka sýrová, těstoviny. Zítra kuře, palačinky, pak je rybí filé. V jídelníčku tohoto týdne je dvakrát vepřové. Polévky, to je slepičí s knedlíčky z ovesných vloček, z míchaných luštěnin, květáková, rajčatová s krupkami, kmínová s vejcem.
Podle odborníků z liberecké krajské hygieny je dobré děti ohledně zdravé výživy vzdělávat, třeba v hodinách rodinné výchovy.
Pokud by děti měly ochutnat méně tradiční jídla, je možné jim v jídelnách nabídnout dvě rozdílná, která budou obsahově podobná. To znamená, že by v obou jídlech mohly být obiloviny s nějakou rostlinnou bílkovinou, ale jídla by byla různě ochucená.
„Lidé moc nepřemýšlejí, co je zdravé, co není. Ale co jim chutná. To je problém. Na to zdravé se dívají opovrhovaně, že to není dobré. V životě to nevyzkoušeli, neumějí si to připravit. Přitom spousta lidí potom, co vyzkouší recepty, řeknou, je, to bylo super, to mi chutnalo,“ vysvětluje výživová poradkyně Pavlína Svobodová.
Odmítání zdravých jídel u dětí je dáno výchovou, tím co jedí doma.
„Když dítě od malinka bude mít na stole brokolici a bude ji jíst a bude mu chutnat, tak ji bude jíst i později. Ale většinou tatínek nemá rád dušenou zeleninu, maminka nejí to či ono a řeknou, to není dobrý. Ty děti na to nejsou zvyklé z domova. Nevědí, jak ta potravina chutná.“
Čím je jídelníček pestřejší, tím tělo dostává více živin a lépe se vyvíjí. Ve stravě by neměly chybět mléčné výrobky, v souvislosti s vápníkem a dobrým vývojem kostí.
„Také kvalitní bílkovina, maso, vajíčko, i v mléčných produktech. Bílkovina je vhodná i pro imunitu. Důležitá je vláknina. Ale u dětí se na celozrnnost tolik nepřihlíží, protože děti si musí na vlákninu zvykat. Nutit děti do celozrnnosti není nutné, důležité jsou luštěniny jako kvalitní zdroj vlákniny, vitamínů, minerálů.“
A jak je to s bílým cukrem? „Není zdravý. Nadměrné používání cukru odvápňuje tělo. Pokud dítě má rádo sladkosti, ideální je formou sušeného ovoce. Může sladkosti, ale kvalitní čokolády. Neučit dítě na cukr, nekupovat mu sladké coly, plné cukru. Cola není na žízeň. Ideální je, aby dítě co nejvíc pilo vodu. Jemně oslazenou, nebo ředěnou džusem,“ doporučuje Pavlína Svobodová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
