Režisér Šimon Šafránek: Dávali jsme si pozor, aby se z dokumentu o Žbirkovi nestal jeho vlastní pomník

8. červenec 2020

Dnes, tedy 8. července, má premiéru dokument Meky o hudebníkovi Miroslavu Meky Žbirkovi. „Zaujalo mě na něm, že to je chlápek, který si zvolil složitější cestu. Má instinkt a šel proti obecnému očekávání,“ řekl ve Vizitce režisér filmu Šimon Šafránek.

Jako o dvouletém příjemném dobrodružství mluví režisér Šimon Šafránek o natáčení dokumentu Meky. Zpěváka a skladatele Miroslava Žbirku divákům představuje jako hudebníka se třemi domovy: Bratislavou, Prahou a Londýnem.

„Myslím si, že Anglie je pro Mekyho něco jako spirituální vlast. Pocházela odtud jeho matka, vrací se sem velmi rád. A nejde jen o The Beatles nebo o Abbey Road, kde natáčel. My jsme ve filmu zdůraznili linku spojenou s kapelou The Kinks – Mekyho máma ji znala, bydleli ve stejné čtvrti,“ říká Šimon Šafránek s tím, že v jeho filmu žádná melodie od často skloňovaných The Beatles nezazní.

Dokument Meky míří do kin

Režisér, autor hudebních klipů, DJ a také novinář Šimon Šafránek se k hudbě Mekyho Žbirky dostal přes svůj předchozí snímek King Skate o československé skateboardové komunitě 70. a 80. let, za který před dvěma lety získal Českého lva za nejlepší dokument. „Hudbu k filmu jsme hledali v Čechách, ale tam se nám nic nehodilo, a tak jsme se obrátili na Slovensko, kde jsme našli Mekyho Žbirku a Laco Lučeniče. Jejich elektro, které dělali v půli osmdesátých let, nám přišlo dobré,” poukazuje například na skladbu Do člna z alba Nemoderny chalan z roku 1984. „On pak přijel na premiéru dokumentu King Skate do Karlových Varů, líbilo se mu, jak je to nahlas, a pak už spolupráce pokračovala hladce,“ dodává.

80 minut, 1300 střihů

Do střižny šli tvůrci se stovkou hodin materiálů, výsledná podoba vyšla na osmdesát minut a 1300 střihů. Tvůrci dokumentu si prý od začátku dávali pozor, aby se z filmu nestala pieta, mramorový pomník. „Bránili jsme se tomu tak, že jsme se snažili nebrat vážně a onu pietnost se snažili nabourávat,“ říká Šafránek. Záběry postavili jak na významové hodnotě, tak na té estetické. „Jsou tam krátké střihy a výrazné emoce, díky kterým se divák orientuje,“ říká Šafránek. Ve Vizitce tento přístup vysvětluje na příkladu využití písničky V Klub o známém bratislavském podniku.

Čtěte také

Šafránek zároveň odmítá, že by příběh sympaťáka Mekyho Žbirky byl z podstaty příběhem bezproblémovým. „Vycházel jsem ze životopisu, který napsal Honza Vedral, a díky tomu jsem se dozvěděl, čím vším si Žbirka prošel. Zaujalo mě na něm to, že to je chlápek, který si zvolil složitější cestu. Má instinkt a šel proti obecnému očekávání. Když v roce 1982 porazil se skupinou Limit Karla Gotta ve Zlatém slavíkovi, mohl dál točit písničky typu Atlantida. On se ale spolu s Laco Lučeničem rozhodl udělat tlustou čáru a začal dělat elektroniku, čímž řadu fanoušků zklamal.“

Poslechněte si celou Vizitku, ve které Šimon Šafránek mluví o svém předloňském filmu King Skate, o tuzemských revivalových kapelách, o autorském psaní anebo o natáčení klipů.

Spustit audio