Rašeliniště na Borkovických blatech připomínají severskou tundru
Rašeliniště u vesnice Borkovice nedaleko Soběslavi na jihu Čech začalo vznikat před více než 10 tisíci lety. Během následujících věků tam rašelina vytvořila vrstvu tlustou od čtyř do osmi metrů.
V 19. století se začalo s její ruční těžbou. Rašelinu lidé využívali jako topivo. Vyřezávala se ve formě jakýchsi cihliček nebo briket, které se před použitím sušily. Cihličky se nazývaly borky a daly jméno přilehlé obci, potažmo i celé oblasti.
V 50. letech minulého století se pak rašelina začala těžit ve velkém. Posledních třicet let je ovšem celá bažina vyhlášenou přírodní rezervací, ponechanou samovolnému vývoji. Borkovická blata v současnosti připomínají svou krásou drsnou severskou přírodu.
Ráj neobvyklých hub a masožravých rostlin
Díky mykologovi Františku Kotlabovi, který Borkovická blata systematicky sleduje už několik desítek let, jsou mokřady jednou z nejlépe probádaných lokalit Táborska. Celkem zde bylo zaznamenáno více než 400 druhů hub, včetně řady velice vzácných. Nechybí kriticky ohrožený zlateček zavěšený, který roste na kmenech borovic, nebo v rašeliníkových porostech se vyskytující pazoubek rašeliníkový.
Na rašelině roste i silně ohrožená a chráněná holubinka rašelinná. K dalším silně ohroženým houbám patří i chráněný klouzek žlutavý, kržatka vrásčitá a outkovka žlutavá.
Zajímavé jsou i strojově odtěžené plochy, které byly v 90. letech zavodněny a přičleněny k přírodní rezervaci Borkovická blata. Vyskytují se v nich dvě žlutokvěté vodní masožravé rostliny – větší bublinatka jižní a drobná, silně ohrožená bublinatka menší. Během zlomku vteřiny jsou schopné nasát vodu s drobnými bezobratlými živočichy do lapacích měchýřků na listech a následně kořist v těchto pastech strávit.
Okolní vlhká rašelina je také ideálním prostředím pro naši nejznámější masožravou rostlinu – rosnatku okrouhlolistou, která lapá hmyz na své lepkavé listy. Kořist na nich uvízne a rostlina ji ihned začne vstřebávat pomocí trávicích enzymů.
Na území přírodní rezervace Borkovická blata byla v letech 1978 až 1980 zbudována přírodovědná naučná stezka nesoucí název Blatská stezka. Měří necelých 6 kilometrů a je částečně vedena po povalových chodnících. Návštěvníkům přibližuje pestrost zdejší fauny a flóry, poskytuje informace o těžbě a využití rašeliny a blatské lidové kultuře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...