Putin je na návštěvě Rakouska. Ve Vídni vidí důležitého spojence

Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.

Vladimir Putin vzkázal, že čím více problémů má Evropská unie, tím více rizika a nejistot to znamená i pro Rusko. Připomněl také, že evropská osmadvacítka je největším obchodním partnerem jeho země.

Následně popřel, že by Rusko chtělo vnášet do Evropy nesoulad tím, že udržuje vztahy s populistickými uskupeními, jako je Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Řekl, že Moskva chce naopak spolupráci s Evropskou unií rozšířit.

Nakloněné Rakousko

Evropská mutace serveru Politico připomíná dlouhodobější důvody rusko-rakouských vazeb. Bulharský politolog působící ve Vídni Ivan Krastev říká, že Rakousko mělo vždy pocit, že po skončení studené války ztratilo svou pozici centra, ve kterém se potkává Východ a Západ. V nynější Putinově návštěvě alpská země vidí příležitost, jak to změnit.

Čtěte takéV ruském zájmu je vzkvétající a stabilní Evropská unie, řekl Putin. Míří na návštěvu Rakouska

Návštěva ruského lídra má v sobě ale podle evropského portálu spoustu dalších symbolů pro obě strany. Před 50 lety se stalo Rakousko první západoevropskou zemí, která podepsala se Sovětským svazem smlouvu o dodávkách zemního plynu a tehdejší obchodní dohoda vydržela až do současnosti.

Rakousko se ujímá předsednictví Evropské unie v červenci, právě v době, kdy Rusko začíná dávat najevo větší zájem o evropské dění. Největší stát světa vidí Rakousko v těchto iniciativách jako důležitého spojence.

Zatímco většina západoevropských vlád zrovna neklepe na dveře Kremlu, aby si objednala Putinovu návštěvu, Vídeň podobně jako Berlín sází na svou dlouhou tradici diplomatických vazeb na Moskvu a domnívá se, že ji předurčují ke komunikaci s ruským vedením. V obou zemích napříč politickým spektrem zaznívá teze, že pokud chce Evropská unie s Ruskem pohnout, jedinou nadějí je dialog.

Tento – jak píše Politico – „článek víry“ z pohledu Rakouska odolává i přes vnímané ruské prohřešky ve světě, ať už jde o invazi na Krym, účast v kruté občanské válce v Sýrii nebo o útok na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii. Mnohé západní vlády totiž z organizace tohoto činu obviňují právě Moskvu.

Jan Fingerland: Skripal testuje Evropu

Řekni mi, kdo otrávil Skripala, a já ti řeknu, kdo jsi, mohli bychom změnit staré úsloví. Ve věci pravého pachatele nebudeme mít nikdy jasno, ale v tom přece tkví podstata věci.

Pouhých pár měsíců poté, co Rusko anektovalo Krym, byl Vladimir Putin v Rakousku na státní návštěvě a spolu s tehdejším sociálnědemokratickým prezidentem Heinzem Fischerem zdůrazňovali, že z protiruských sankcí nemá prospěch vůbec nikdo.

Zatímco Němci za důkaz svých schopností vyjednávat s Ruskem označují takzvanou „ostpolitiku“ někdejšího kancléře Willyho Brandta, Rakušané poukazují na rok 1955. Tehdy, v dubnu, letěla rakouská delegace do Moskvy vyjednávat o stažení sovětských vojáků, kteří do té doby stejně jako další druhováleční Spojenci okupovali Rakousko.

Legenda praví, že průlom přinesl rakouský šarm ministra zahraničí Leopolda Figla a jeho odolnost při pití vodky. Ve skutečnosti Vídeň ujistila Rusy, že chce zůstat neutrálním státem a tím je přesvědčila, aby se stáhli. Ke konceptu neutrality, a to zvláště ve vztahu k Rusku, Rakousko tíhne dodnes i přes své hluboké zakotvení v Evropské unii.

Flirtování s Putinem

Server Politico poznamenává, že zájem Vídně o spolupráci s Moskvou má základ spíše v ekonomických zájmech než v geopolitice. Rakouský obchod s Ruskem představuje sice jen 3,5 procenta celkové obchodní bilance alpské země, soustředí se ale na klíčové sektory – strojírenství a potravinářský průmysl.

Také rakouský vývoz do Ruska v poslední době ožívá. Po poklesu kvůli ruským ekonomickým potížím a sankcím export roste, loni se do Ruska vyvezlo o asi 16 procent více výrobků než rok předcházející.

Cesta členů krajně pravicové Alternativy pro Německo do Ruska odhalila její vazby na Moskvu

Není žádné tajemství, že krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) je náruživým fanouškem Vladimira Putina, píše německý deník Handelsblatt. Na rozdíl od ostatních německých stran podle něj mají tito odpůrci přistěhovalectví sklon otevřeně podporovat ruského prezidenta a jeho politiku doma i v zahraničí. Tato přízeň je vzájemná, ale tentokrát se Alternativě její snaha zalíbit se Moskvě nemusí vyplatit, uvádí list.

Rakouský vicekancléř a šéf krajně pravicových Svobodných Heinz-Christian Strache o víkendu uvedl, že Evropská unie musí ukončit podle něj „popuzující“ sankce a normalizovat politické a obchodní vztahy s Ruskem.

Svobodní, tak jako mnoho dalších populistů v Evropě, dlouhodobě s Ruskem flirtují, upozorňuje Politico. Loni dokonce tato strana podepsala smlouvu s Putinovým politickým uskupením Jednotné Rusko (JR). Někteří vlivní představitelé Svobodných také hájí ruskou anexi Krymu.

Vazba FPÖ na Moskvu vyvolává znepokojení v evropských bezpečnostních kruzích. Svobodní navíc mají pod kontrolou rakouská ministerstva vnitra i obrany. Někteří partneři proto s Vídní nesdílejí zpravodajské informace v obavě, že skončí v Moskvě.

Rusko si ale nepředcházejí jen Svobodní – v této politice jsou podle evropského serveru aktivní i rakouští lidovci. Bývalý kancléř Wolfgang Schüssel sedí v dozorčí radě velkého ruského mobilního operátora MTS. Hans Jörg Schelling, do loňska ministr financí, zase pracuje jako konzultant pro plynárenský gigant Gazprom.

Kurz zatím nelichotí

Také Vladimir Putin má hluboký vztah k Rakousku. Pouto sahá až do počátku 90. let, kdy jako zástupce petrohradského starosty jezdil na dovolenou do Alp. Během návštěvy v Tyrolsku v roce 2001 si jako učitele lyžování najal rakouskou lyžařskou legendu Karla Schranze a od té doby jsou blízcí přátelé.

Ruský prezident má vřelé vztahy rovněž s Margot Klestilovou-Löfflerovou, vdovou po někdejším rakouském prezidentovi. V roce 2004 dal Putin Klestilovým Olgu a Orchiho – dvě štěňata své vlastní fenky. Klestilová-Löfflerová sloužila do roku 2015 jako velvyslankyně v Moskvě a patřila k pravidelným návštěvníkům Kremlu.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz se zatím vyhnul nechvalně známé rakouské tradici, kterou jistý komentátor označil za lichocení Rusku|foto:Český rozhlas

Politico však zároveň připouští, že se kancléř Sebastian Kurz zatím vyhnul nechvalně známé rakouské tradici, kterou jistý komentátor označil za lichocení Rusku. A to i přesto, že cesta do Moskvy byla Kurzovým prvním zahraničním výjezdem mimo Evropskou unii. Návštěvu nicméně předem probral s evropskými spojenci, včetně Berlína. A i přes projevy nespokojenosti ze strany koaliční strany Svobodných kancléř dál podporuje linii Evropské unie v otázce protiruských sankcí.

O Putinovu návštěvu Rakouska se už v minulých dnech předem zajímala i další média. Zpravodajská agentura AP píše, že cesta, která se trefuje do 50. výročí začátku dodávek sovětského plynu do Rakouska, vede Putina do jedné z unijních zemí, které jsou Rusku nejvíce nakloněny. A navíc se to vše děje v době, kdy se vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem zhoršují.

Agentura připomíná, že Rakousko a s ním i některé další země evropské osmadvacítky nevyhostily ruské diplomaty. K takovému opatření přitom naopak přikročily jiné unijní členské státy po otravě bývalého ruského špióna Sergeje Skripala na začátku roku. Kancléř Kurz v březnu poukázal na tradičně dobré kontakty Vídně a Moskvy a uvedl, že jeho vláda jich využije k tlaku na Kreml, aby pomohl určit původ nervově paralytické látky.

Už Putinova návštěva Rakouska v polovině roku 2013 byla jednou z jeho prvních cest na západ poté, co Rusko zabralo ukrajinský Krym. Tradičně neutrální Rakousko, ve kterém sídlí několik institucí Organizace spojených národů, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), není členem NATO. A ruský velvyslanec v Rakousku nedávno rakouské tiskové agentuře APA řekl, že Rusko oceňuje „odpovědný přístup Rakouska k mezinárodním otázkám“, všímá si AP.