Putin chce vládnout ještě dlouho. Jeho konečným odkazem bude zchátralý a upadající policejní stát

23. březen 2024

Vladimir Putin si po 24 letech přímé i nepřímé moci zajistil dalších šest let vlády. Nastalo tak nové stádium ve vývoji jeho režimu. Od roku 1999, kdy se stal po odstoupení Borise Jelcina prozatímním prezidentem, nepochybně změnil styl i politiku. On i Rusko byli tehdy mnohem slabší, a tak vynakládal mnohem větší úsilí, aby si získal lid i zahraniční politiky, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti v analýze pro londýnský deník The Times.

Rusy tenkrát po letech anarchie a chudoby povzbudily Putinovy machistické fotografie a manažerské schopnosti.

Putin bude i po válce Rusko udržovat na stejné úrovni krize a paranoie.

Putin hovořil o spolupráci se Západem a snažil se okouzlit své západní protějšky. Americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi připadal „přímočarý a důvěryhodný“.

Putin bude tvrdit, že Rusové čelí neustálé hrozbě sabotérů a podvratných živlů na domácí půdě.

Pak se všechno změnilo, a to po Putinově návratu do prezidentského křesla v roce 2012, kdy vypukly hromadné protesty. Střední třída, kterou vytvořil, se proti němu obrátila a předstíraná demokracie začala ustupovat neskrývanému autoritářství.

SSSR 70. let

Putinův režim dnes vypadá v mnoha ohledech jako Sovětský svaz v 70. letech. Vedení země je stále starší. Putinovi a jeho nohsledům je přes 70, ale lpí na moci, protože vědí, že uvolnění poměrů by mohlo ohrozit jejich osud i bohatství. Prezidentovy projevy jsou prázdné a plány nerealistické. 40 procent státního rozpočtu je určeno na válku, které je konec v nedohlednu, ale civilní ekonomika a veřejné služby jsou pod tlakem.

Čtěte také

Jedním z problémů je absence jakékoli smysluplné ideologie putinismu. Podstata jeho přístupu je už jasná: je to směs nacionalismu, autoritářství, kleptokracie a oportunismu.

Předvolební kampaň odhalila politiku Putinova dalšího prezidentského mandátu – Rusko je v ohrožení, ale až vyhraje válku, čeká ho velkolepá budoucnost. Proto neexistuje žádný prostor pro jakýkoli odpor – když nejsi „vlastenec“, jsi „zrádce“.

Putin ve svém nedávném projevu odsoudil stávající elitu, která „pro společnost nic nedělá“ a jen využívá příležitostí k tomu, aby „si namastila kapsu“. Šéf Kremlu se proto snaží vybudovat novou elitu z veteránů války na Ukrajině.

Čtěte také

Nabízí jim program s názvem Čas hrdinů, v jehož rámci se mohou vyškolit k zaměstnání ve státní správě a zrychleně získat práci ve vládních úřadech.

Putin by neměnil politiku a nevytvářel novou elitu, kdyby měl v plánu brzy odejít. Nejnovější volby tak otevírají cestu nejen k dalším šesti letům v prezidentské funkci, ale možná i k dalšímu funkčnímu období – v roce 2030 mu bude ale 77 let.

Poučení z kampaně?

Základní poučení z volební kampaně a jejího průběhu je jasné: režim je teď v permanentním válečném stavu. Putin dokončil přerod ve válečného vůdce. Až válka na Ukrajině skončí, bude prezident dál muset ospravedlňovat autoritářství, které nepředstírá, že mu záleží na jeho poddaných nebo postavení Ruska ve světě.

Nemusí to nutně znamenat další války nebo vojenská dobrodružství, i když snadnější cíle jako třeba Gruzie budou mít stále důvody k obavám.

Čtěte také

Putin spíš bude své Rusko udržovat na stejné úrovni krize a paranoie a tvrdit, že země čelí neustálé hrozbě sabotérů a podvratných živlů na domácí půdě a tlaku ze zahraničí.

Neznamená to výstřední vraždění jako za stalinismu. Putinovým konečným odkazem však bude podobně zchátralý a upadající policejní stát jako Sovětský svaz ve svých posledních desetiletích, předvídá Mark Galeotti na stránkách londýnského listu.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.

Spustit audio

Související