První vagony se dopravovaly na speciálním valníku o šesti silných kolech s mohutnou gumovou obručí
V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.
Protože tehdy ještě nebyly ani vlečky, ani nádraží Západní dráhy, natožpak železniční most, první vagony se dopravovaly na dnešní Masarykovo nádraží na speciálním valníku o šesti silných kolech s mohutnou gumovou obručí.
S pomocí navijáku, sochorů a klínů sehraná parta několika chlapů vytáhla vagon na vůz, osm silných valachů ve čtyřspřeží zabralo a mohutný povoz se vydal na náročnou několikahodinovou cestu křivolakými pražskými uličkami do Hybernské ulice, která ústila u vlečky do nádražního kolejiště.
Nákladní vagon pár let na to následovala lokomotiva, osobní vagon a také pýcha celé vagonky, dvorní vlak pro císaře Františka Josefa I. Později továrna začala vyrábět také tramvaje a zařadila se mezi největší průmyslové podniky v Rakousku-Uhersku. Ringhofferovy vozy odebíral takřka celý svět a v jejich salonní verzi se vozila většina evropských panovníků.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
