První česká vojenská pilotka: Armáda vás naučí táhnout za jeden provaz a být splachovací

„Jako dítě jsem byla plachá, zakřiknutá. Nebyla jsem moc společenská. Ale když jsem něčeho chtěla dosáhnout, tak jsem si za tím dokázala jít. Člověk musí mít trochu průbojnou povahu a nenechat se odradit. V té době nebylo tolik žen u armády. Pořád jsem narážela na to, že je člověk někde první, víc ho sledují, musí všechno dělat správně,“ vzpomíná.

Maminčiny obavy

Když kdysi malá Kateřina letěla s rodiči na dovolenou dopravním letadlem, moc se jí na palubě líbilo. „Tenkrát jsme ještě mohli navštívit kabinu. Nadchlo mě to. Když jsem se někdy v patnácti rozhodovala, co bych v životě chtěla dělat, byla tohle jedna z variant. Upjala jsem se k tomu. Piloti dopravních letadel mě nasměrovali do aeroklubu. Začínala jsem na větroni. Postupně jsem zjistila, že je možné stát se i tím vojenským pilotem.“

Čtěte také

Letecké cvičení Ample Strike přivedlo nad Pardubice americkou létající benzinku

Její otec byl prý z rozhodnutí dcery nadšený. „Létání měl rád, hodně pracovně cestoval. Mamka tolik nadšená nebyla. Hlavně když jsem oznámila, že bych se spíš vydala tou vojenskou cestou. Na druhou stranu vojenská škola umožňuje celkem samostatně fungovat, nezávisle na rodičích. Ještě nedávno mi mamka připomínala, jak jsem jim řekla, že je k tomu nepotřebuju a že si prostě půjdu za svým.“

Předchůdkyní dnešní pilotky byla ještě v československé armádě Eleonora Báčová. „Kdysi jsme se setkaly v přímém televizním přenosu. To byl pro mě obrovský zážitek. První rozhovor v životě. Krátce jsme si spolu popovídaly. Ona už byla dáma v letech, hodně veselá, pozitivní.“

Sport je potřeba

Armádní kariéru doporučuje Kateřina Hlavsová hlavně pro všestranně sportovně zaměřené lidi. Ona sama závodně hrála lední hokej za ženský tým Pardubic a Brna. „Ještě nedávno jsem s holkama chodila trénovat. Už ale nehraju zápasy. Vždycky mě bavilo bruslení. Vlastně jsem hodně sportovně založená. Nevadily mi ani vyloženě pánské sporty.“

První studentka pilotování nadzvukových letadel v historii ČR Kateřina Hlavsová na Vojenské akademii v Brně (2002)|foto:Radek Miča, MAFRA / Profimedia

Za posledních pár let zájem o armádu údajně klesl a letectvo by potřebovalo nové adepty. „Teď přece jenom vzhledem k situaci na Ukrajině zájem lehce roste. Práce u letectva je hodně zajímavá, hodně variabilní. Jezdí se na různá mezinárodní cvičení. Armáda má pořád co nabídnout. Není to jenom viditelná disciplína, ale i spolupráce, začlenění do kolektivu, všichni táhnou za jeden provaz. Člověk musí mít trochu splachovací povahu. Přece jenom to je armáda a ne civilní létání.“

Gripeny?

Kateřina občas chodí létat na taktický simulátor gripenů v Pardubicích. Ale její vysněná meta to není. „Chtěla bych dělat práci u druhu letectva, která mě baví, tedy air-to-ground, vzduch-země, podpora pozemních sil a spolupráce s pozemními jednotkami, letecká střelba, bombardování. V tom se na základně snažím pokračovat.“