Proti fašistům bojovali i Němci. Mezi nimi Herta Lindnerová ze severu Čech
15. března 1939 začalo pro Čechy a Moravany „temné období našich dějin“, jak se často doba Protektorátu označuje. Německá vojska v protektorátu vítaly davy zfanatizovaných německých obyvatel, byli však i Němci, kteří se rozhodli proti fašismu bojovat. Patřila mezi ně i Herta Lindnerová z Bohosudova.
Herta Lindnerová byla mladá dívka, která se narodila v roce 1920 v Bohosudově. Vyrostla v komunistické rodině a vychodila českou i německou školu, takže ovládala oba jazyky. Byla členkou různých mládežnických organizací ještě před rokem 1938. Viktor Keller, historik
15. března 1939 v ranních hodinách obsadilo německé vojsko území Československé republiky, tímto dnem se stala Protektorátem Čechy a Morava. Formální hlavou okupovaného Protektorátu, zůstal sice prezident Emil Hácha, skutečnou moc měl ale v rukou úřadující říšský protektor.
Hned v prvních týdnech gestapo pozatýkalo činitele sociálních demokratů a komunistů a také německé emigranty. Během okupace zemřelo v odboji sto tisíc lidí. Následovaly popravy.
Během okupace zemřelo v odboji 100 000 lidí. V Sudetech byli do odboje zapojeni nejen Češi, ale i obyvatelé německého původu, na jejichž jména se v kontextu sudetských Němců zapálených pro Hitlerovu myšlenku neprávem zapomíná.
„Herta Lindnerová byla mladá dívka, která se narodila v roce 1920 v Bohosudově. Vyrostla v komunistické rodině a vychodila českou i německou školu, takže ovládala oba jazyky. Byla členkou různých mládežnických organizací ještě před rokem 1938,“ popisuje Viktor Keller, historik teplického muzea.
Linda, Lipoví bratři a výpravy do skal
Jednou z nich byla neformální skupina horolezců Lipoví bratři. Linda využívala výprav do skal k různým ilegálním setkáním nebo vyzvedávání zásilek a zajišťovala tak kontakt mezi německými a saskými odbojáři.
„K jejímu odhalení došlo v druhé polovině roku 1941, kdy komunistické skupiny, po napadení Sovětského svazu, zaktivizovaly svoji činnost, a kdy se také zostřil teror ze strany gestapa. Postupně byli pozatýkáni i její přátelé a otec,“ dodává Keller.
Životní pouť Herty Lindnerové končí podobně, jako životy mnoha jiných protinacistických odbojářů – po vyšetřování ji převezli do Berlína, kde byla odsouzena k trestu smrti. Herta Lindnerová byla popravena 29. března 1943. Bylo jí 23 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.