Přišlo nám, že pekárna je potřeba, říká Marcel Svoboda. S kamarádem vrátili do Hejnic vůni chleba
Malé řemeslné pekárny bývají zárukou kvality. Když někde taková pekárna skončí, je to smutek, a když se otevírá, tak radost. Jako se událo v Hejnicích.
Téměř jako na svátek se v Hejnicích těšili na otevření řemeslné pekárny. V městečku ve Frýdlantském výběžku bývala, po desítkách let už síly a zdraví nedovolili pokračovat dál. Po čase se ale dva přátelé, Marcel Svoboda a Marek Svačinka, rozhodli hejnickou pekárnu oživit.
„Známe se už přes 20 let a spolupracovali jsme na spoustě projektů. A když jsme zjistili, že provoz pekárny je zavřený, napadlo nás, že bychom to mohli zkusit. Přišlo nám, že pro region je pekárna potřeba, že to tady chybí,“ říká pan Svoboda.
Předchozí pekárna byla v Hejnicích poměrně vyhlášená. Jak těžké bylo navázat? „Samozřejmě je to zavazující, ale nemyslím si, že by to pro nás bylo svazující. S kolegou se snažíme dělat věci dobře, snažíme se zlepšovat. Prošli jsme si spoustu provozů, kde jsme načerpali inspiraci. A taky jsme investovali nemalé prostředky do vybavení strojní pekárny,“ popisuje Marcel Svoboda.
Co v pekárně vyrábějí? Je o výrobky pekárny v Hejnicích zájem? A jak se shání pekaři? Poslechněte si záznam.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
