Přírodní rezervace Rákosina je cenným biotopem mokřadů. Díky tomu se stala rájem vodního ptactva
Přírodní rezervace Rákosina se nachází v Chráněné krajinné oblasti Poodří v Moravskoslezském kraji. Součástí cenného biotopu mokřadů jsou vodní plochy a tůně obklopené loukami a křovinami. Rezervace je především zoologicky významnou lokalitou a vyhledávaným domovem nejrůznějších druhů ptáků, obojživelníků i savců.
Chráněná krajinná oblast Poodří. To je harmonicky utvářená krajina nivy řeky Odry a jejích přítoků, s porosty lužního lesa, loukami a rybníky. Chráněné území Poodří leží v Moravskoslezském kraji a rozprostírá se od Ostravy, přes Jistebník, Studénku, Bartošovice až k Jeseníku nad Odrou. A právě v Jistebníku se rozprostírá Přírodní rezervace Rákosina. Mělké tůně tam zarůstají plovoucími vodními rostlinami, které obklopuje společenství vysokých bažinatých bylin.
„Pro Chráněnou krajinnou oblast Poodří a pro Ptačí oblast Poodří je to vlajkový biotop, protože právě na něj je navázaný jeden z hlavních předmětů ochrany, moták pochop, a jeden další, který nám odsud vymizel, ale my se budeme snažit vrátit zpátky - bukač velký,“ vysvětluje ornitoložka Ivona Kneblová.
A podle čeho si ptáci vybírají rákosinu pro své hnízdění? „Zjistili jsme, že ptáci neradi chodí do příliš hustých rákosin, upřednostňují spíš řidší rákosí. Potřebují se v něm totiž volně pohybovat. A zároveň někteří ptáci sbírají potravu z bahna, různé drobné měkkýše a hmyz. A když je rákos starý a tvoří na dně hodně biomasy, nemohou se ptáci do toho bahna dostat, nemohou si postavit hnízda, nakrmit se a zahnízdit,“ dodává ornitoložka.
Proto se vždy část rákosu poseče a minimálně polovina se ponechá, aby na jaře měli ptáci, kde se usadit. „Nové rákosí ale nevysazujeme, ono se obnoví samo a je tím vitálnější,“ doplňuje Ivona Kneblová. Přírodní rezervace Rákosina právě prochází revitalizací, která má do částečně obnoveného porostu rákosiny přilákat vzácné druhy ptactva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
