Přicházejí Velikonoce a mazance kynou. Ale odkud se sloveso „kynout“ vzalo?

Slovník definuje význam tohoto slovesa jako „nabývat na objemu“. V těstu na velikonoční jidášky nebo na mazanec nebo na cokoli jiného dobrého probíhá úžasný proces, kdy z mála je mnoho. Naši předkové tím byli natolik zaujati, že si o tom povídali i příběhy a pohádky – jak něco kynulo a kynulo, až se to vyvalilo z díže a tak dále.

Sloveso kynout je ve slovanských jazycích vlastně dvakrát – kromě významu, který jsme si tu už naznačili, funguje sloveso kynout i samostatně s významem „dávat znamení hlavou nebo rukou“. Zatímco sloveso kynout ve významu „dávat znamení“ vzniklo zjednodušením původnějšího kývnout, sloveso kynout v tom pekařském významu má jiný původ, jak se dozvíte v dnešním jazykovém okénku.