Přiblížit paliativní péči. Proto liberecký hospic pořádá dvakrát ročně dny otevřených dveří
O tématu, které se týká konce života, se ne lehko a tedy ne mnoho hovoří. O možnostech hospicové a paliativní péče se lidé dozvědí v rámci Dne otevřených Hospice sv. Zdislavy v centru Liberce.
Jsou situace, na které se nelze připravit, ale je dobré vědět, kde najít pomoc. Jedním z takových míst je Hospic sv. Zdislavy v Liberci, kde se 22. dubna 2026 konal Den otevřených dveří. Liberecký hospic pomáhá nevyléčitelně nemocným a jejich blízkým už 16 let.
„Den otevřených dveří pořádáme každý rok na jaře a na podzim s cílem ukázat lidem, co hospic obnáší. Nejen jako budova, ale jako služba, která může v někom vzbuzovat obavy. Možnost poznat náš tým, prostor, ve kterém službu poskytujeme, může lidem pomoci zodpovědět otázky, které si kladou sami sobě. Tady je mohou položit našemu týmu, otevřít téma, které vzbuzuje obavy, které není příjemné, ale podprahově nás zajímá,“ říká paní Helena Kulichová, která den otevřených dveří připravuje.
Jakou péči hospic poskytuje, vysvětluje poradenská pracovnice Marie Rysová: „Hospic poskytuje tzv. paliativní péči. Je určená lidem, kteří mají nevyléčitelné onemocnění. Paliativní péče se zaměřuje na to, aby člověk, který je takto nemocen, aby neměl bolest, aby neměl dušnost. Paliativní péče řeší všechna utrpení, která provází nevyléčitelné onemocnění.“
„Tady v našem hospicu poskytujeme dva typy služeb: Domácí péči, kdy za pacientem a za jeho rodinou přijíždí lékařka, sestřičky, a péče je zaměřena tak, aby ta rodina dostala maximální podporu, aby byla schopna o svého blízkého dopečovat, aby ten člověk mohl prožít své poslední dny v laskavém prostředí svého domova. A když to není možné z různých důvodů, můžeme nabídnout péči na lůžkovém hospici,“ dodává.
Poslechněte si reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
