Příběhy z kalendáře - Černá Nisa

Mimochodem, dnes si připomínáme 95. výročí předání stavby do užívání. Vodní nádrž Bedřichov, chcete-li Přehrada na Černé Nise, je nejvýše položenou přehradou Jizerských hor. Koruna její hráze leží v nadmořské výšce 775 metrů nad mořem.

Stavba byla původně koncipována jako součást soustavy hrází, jejichž hlavní funkcí bylo zabránit opakování katastrofálních povodní, které postihly Liberecko roku 1897. Byla stavěna v letech 1902-1905 Vodním družstvem k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy k ochraně proti povodním a úpravu průtoku v suchých obdobích.

Na stavbě 342 metry dlouhé a 23 metrů vysoké hráze pracovali italští kameníci zvaní pro svoji odbornost i na další vodní stavby v regionu. Jak jsme se již zmínili, přehrada je součástí celé soustavy vodních děl, která najdete v Jizerských horách a která nesou autorský rukopis tehdejšího vyhlášeného experta na vodní stavby profesora Otty Intzeho z Cách.

Jako vyhlášený odborník byl přizván na sever Čech zdejšími průmyslníky, aby zkrotil jizerskohorské říční toky, které každoročně sužovaly podhůří Jizerek záplavami. Stavba přehradní kaskády měla i důležitou průmyslovou hodnotu, vodní elektrárny zásobovaly energií bohatě industrializované Liberecko.

Dnes je Černá Nisa jedinou jizerskohorskou přehradou sloužící k výrobě energie. Mimochodem v roce 1932 byla v dolní části Rudolfova spuštěna vodní elektrárna, k níž je 2,5 kilometru dlouhou štolou přiváděna voda právě z bedřichovské přehrady. V době, kdy byla přehrada uvedena do chodu, se o ní hrdě psalo jako o nejvýše položené přehradě na kontinentu. Dnes už jí patří jen severočeský primát. V Čechách ji teprve nedávno překonala stavba jiného vodního díla - přečerpávací vodní nádrže Dlouhé stráně v Jeseníkách.

Dnes sice napájí tři vodní elektrárny, ale slouží také k rekreaci a rybaření. Připomíná tak trochu kanadská jezera, a odjakživa proto přitahovala trempy a zálesáky. Můžete také vyrazit na romantický výlet.