Příběh legendárního nádobí: Ešus je nesmrtelný
Asi jen málokdo z vás neměl nikdy v ruce ešus – někomu se vybaví vzpomínky z dětských letních táborů, někomu vojna nebo chmelová brigáda a řada z vás má ešus v pohotovostní poloze připravený ke startu další turistické sezóny.
A taky si možná vzpomenete na jeden z filmů Vlasty Buriana a jeho písničku „… c. k. polní maršálek, hlavu má jak esšálek…“ Z esšálku – tedy z německého termínu Eβschale – jídelní miska – se brzy stal ešus. Původně pouze vojenská jídelní miska slouží dodnes.
Historie ešusu
Autora nápadu (nebo chcete-li autora průmyslového vzoru) se nám vypátrat nepodařilo, ale vojenské jídelní misky používali určitě už dobrý voják Švejk a žravý Baloun – stejně jako reální vojáci na obou stranách frontových linií první světové války a později i té druhé. Hliníkové jídelní misky sloužily armádě i v době míru, ale sloužily taky milicím a vězeňské službě.
Podstatnou část výroby spotřebovali trampové, turisti, děti na letních táborech a nemělo by se zapomenout na tisícovky chmelových brigádníků. Po roce 1990 se začaly rozprodávat vojenské sklady a trh na čas zasytily ešusy právě z těchto skladů; výroba poklesla, nicméně nezanikla.
Výhody ešusu
Ešusy mají několik výhod, které je předurčují k dobré službě – jsou skladné – v jedné nádobě máte hned tři – velkou a malou jídelní misku, navrch víčko. Jsou díky materiálu lehké a navíc dobře vedou teplo – takže i na kempinkovém vařiči nebo ohni se pokrm dá rychle uvařit. Navíc má ešus i pevné držátko.
Jediný kaz nikoli na funkčnosti, ale na kráse – a to doslovně – je zašednutí nebo začernání hliníku, ke kterému dochází při styku s kyselinami z potravin. Ale podle Ing. Josefa Alba to není na závadu, materiál odpovídá hygienickým normám a hon na hliníkové nádobí, ke kterému došlo zejména v 90. letech, považuje spíš za marketingový tah výrobců nerezového nádobí.
Jak se ešus vyrábí?
Z potravinářského hliníkového plechu se nejdřív vyseknou kotouče, nanese se na ně mazivo, aby v hydraulickém lisu nepraskly a pak se použitím různých matric „vytáhne“ tvar jídelní misky velké či malé nebo víčka. Následná louhová koupel zbaví polotovary maziva a po několikerém oplachu putují ještě k úpravě povrchu a montáži – přidělání držátek.
Nicméně i ešus si dnes můžete dopřát v nerezovém nebo dokonce titanovém provedení, což platí i pro veškeré kempingové nádobí, včetně doplnění antiadhezní vrstvy nebo povrchové úpravy podle požadavku zákazníka – například eloxování nebo moření.
Cesta do světa
Dnes se s českým ešusem můžete potkat na celém světě – ať už pod značkou telnického výrobce ALB firming nebo u firem zabývajících se outdoorovými aktivitami, které tyto české ešusy prodávají pod vlastními značkami. Tradičními odběrateli jsou evropské státy, kde je hliník stále populární. Ešus najdete i v Americe nebo Japonsku, kde dávají přednost titanu. V současné době roste vývoz ešusů a kempinkového nádobí do jižní Koreje a dalších zemí, kde se ho teprve učí poznávat.
Firma ALB taky vyvezla velké množství souprav kempingového nádobí jako humanitární pomoc do oblastí postižených nějakou katastrofou – Indonésie, Sierra Leone nebo Afghánistánu.
