Při návštěvě mlýna Bašta u Nymburka se ocitnete v galerii bratří Mánesů

V mlýně Bašta sloužila Anna, sestra bratrů Mánesových. Když se o příbuzenském vztahu dozvěděl kulturně založený nový majitel Václav Kulich, požádal bratry Mánesy, aby během rekonstrukce v roce 1838 vyzdobili celé první patro mlýnu nástěnnými malbami.

Mlýn připomíná už jen obytná budova

První zmínka o mlýně u Nymburka ale pochází už z roku 1294. S největší pravděpodobností šlo právě o mlýn Bašta. Pojmenování dostal podle brodu přes řeku Labe, který na tomto místě kdysi býval. A bašta – věž sloužila k jeho ochraně před nepřáteli.

Reprezantační modrý salon|foto: František Sýkora

Samotný mlýn zanikl v roce 1923, kdy vyhořelo jeho strojní zařízení a už nikdy nebylo obnoveno. Připravovala se totiž regulace řeky Labe a vykoupení vodní síly státem. Zachovala se pouze klasicistní obytná vila bývalých majitelů, která dodnes připomíná slavné období mlýnu.

Obytná budova byla postavena v roce 1783 rodinou Vávrů. V přízemí najdete nejstarší vybavení – původní kamna, vestavěnou skříň z doby baroka, bývalou kuchyň a spíž. A také jednu raritu – snad největší existující koupelnu z konce 19. století. Působí doslova jako lázně. Vedle kuchyně stojí stále obří vana vestavěná do podlahy, do které vedou pod úroveň podlahy dokonce malé schůdky. Na svou dobu se jednalo o mimořádně dobře vybavené hygienické zařízení.

Mlýn Bašta byl letním sídlem významných osobností

Původní klasicistní stavba byla do dnešní podoby přestavěna v roce 1838, kdy celé nově vybudované první patro vyzdobili během svých pobytů Antonín a Václav Mánesovi. A protože byli noví majitelé značně kulturně založeni, jezdívali na Baštu nejen bratři Mánesové, ale postupně se stal letním sídlem mnoha známých osobností. V letech 1848 až 1850 mlýn navštěvovala třeba Božena Němcová, která v té době žila v Nymburce.

Původní kamna najdete v přízemí|foto: František Sýkora

Dnes je mlýn Bašta kulturní památkou a při jeho návštěvě máte pocit, že procházíte galerií. Antonín a Václav Mánesové vedle nástěnných maleb vytvořili, inspirováni tímto místem, ještě přibližně devět dalších nástěnných obrazů.

Podobenství průmyslu i tance

Dvě místnosti v prvním patře jsou propojeny dveřmi, původně sloužily jako salonek a ložnice, kde žili majitelé. Menší salon je v cihlové barvě. Malby jsou převážně nástropní. Jako téma zde bratři Mánesové zvolili podobenství různých lidských činností – písemnictví, zemědělství, průmyslu,
vinařství, tance, ale také třeba alegorii lásky.

Sousední větší salon byl laděn do modra a byl využíván při významných návštěvách jako reprezentační společenská místnost. Dnes atmosféru významných společenských sešlostí připomíná stařičký klavír. Nástěnné malby zachycují mlýn Baštu a alegorie čtvera ročních období.

Nástropní malby ve větším salonku|foto: František Sýkora

Klasicistní obytný dům mlýnu Bašta měl pohnutý osud. Do roku 1985 v něm žila neteř posledních majitelů Tachecích, Olga Müllerová, která o celý objekt pietně pečovala. Po její smrti si však ve vile udělaly sklad drůbežářské závody. Naštěstí muzeum v Nymburce vybavení po Olze Müllerové částečně odkoupilo, díky čemuž bylo možné celou vilu zrestaurovat a obnovit její původní atmosféru.