Při návštěvě mlýna Bašta u Nymburka se ocitnete v galerii bratří Mánesů
Vydejte se do středních Čech za uměním, a to rovnou za ikonami českého romantismu. Bratři Antonín a Václav Mánesové nacházeli inspiraci pro své slavné krajinářské obrazy na venkově. Mezi jejich oblíbená místa patřil i klasicistní mlýn Bašta v Drahelicích u Nymburka.
V mlýně Bašta sloužila Anna, sestra bratrů Mánesových. Když se o příbuzenském vztahu dozvěděl kulturně založený nový majitel Václav Kulich, požádal bratry Mánesy, aby během rekonstrukce v roce 1838 vyzdobili celé první patro mlýnu nástěnnými malbami.
Mlýn připomíná už jen obytná budova
První zmínka o mlýně u Nymburka ale pochází už z roku 1294. S největší pravděpodobností šlo právě o mlýn Bašta. Pojmenování dostal podle brodu přes řeku Labe, který na tomto místě kdysi býval. A bašta – věž sloužila k jeho ochraně před nepřáteli.
Samotný mlýn zanikl v roce 1923, kdy vyhořelo jeho strojní zařízení a už nikdy nebylo obnoveno. Připravovala se totiž regulace řeky Labe a vykoupení vodní síly státem. Zachovala se pouze klasicistní obytná vila bývalých majitelů, která dodnes připomíná slavné období mlýnu.
Obytná budova byla postavena v roce 1783 rodinou Vávrů. V přízemí najdete nejstarší vybavení – původní kamna, vestavěnou skříň z doby baroka, bývalou kuchyň a spíž. A také jednu raritu – snad největší existující koupelnu z konce 19. století. Působí doslova jako lázně. Vedle kuchyně stojí stále obří vana vestavěná do podlahy, do které vedou pod úroveň podlahy dokonce malé schůdky. Na svou dobu se jednalo o mimořádně dobře vybavené hygienické zařízení.
Mlýn Bašta byl letním sídlem významných osobností
Původní klasicistní stavba byla do dnešní podoby přestavěna v roce 1838, kdy celé nově vybudované první patro vyzdobili během svých pobytů Antonín a Václav Mánesovi. A protože byli noví majitelé značně kulturně založeni, jezdívali na Baštu nejen bratři Mánesové, ale postupně se stal letním sídlem mnoha známých osobností. V letech 1848 až 1850 mlýn navštěvovala třeba Božena Němcová, která v té době žila v Nymburce.
Dnes je mlýn Bašta kulturní památkou a při jeho návštěvě máte pocit, že procházíte galerií. Antonín a Václav Mánesové vedle nástěnných maleb vytvořili, inspirováni tímto místem, ještě přibližně devět dalších nástěnných obrazů.
Podobenství průmyslu i tance
Dvě místnosti v prvním patře jsou propojeny dveřmi, původně sloužily jako salonek a ložnice, kde žili majitelé. Menší salon je v cihlové barvě. Malby jsou převážně nástropní. Jako téma zde bratři Mánesové zvolili podobenství různých lidských činností – písemnictví, zemědělství, průmyslu,
vinařství, tance, ale také třeba alegorii lásky.
Sousední větší salon byl laděn do modra a byl využíván při významných návštěvách jako reprezentační společenská místnost. Dnes atmosféru významných společenských sešlostí připomíná stařičký klavír. Nástěnné malby zachycují mlýn Baštu a alegorie čtvera ročních období.
Klasicistní obytný dům mlýnu Bašta měl pohnutý osud. Do roku 1985 v něm žila neteř posledních majitelů Tachecích, Olga Müllerová, která o celý objekt pietně pečovala. Po její smrti si však ve vile udělaly sklad drůbežářské závody. Naštěstí muzeum v Nymburce vybavení po Olze Müllerové částečně odkoupilo, díky čemuž bylo možné celou vilu zrestaurovat a obnovit její původní atmosféru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šlerka: Nebezpečný telegram? Takto to říct nelze, v Rusku je to zdroj necenzurovaných informací
-
Síkela je úporný vyjednavač. Dotahování do konce je u eurokomisaře důležité, hodnotí ministr Dvořák
-
Apple představil nové hodinky i iPhone. ‚Přijde posun ve výdrži baterie,‘ říká šéfredaktor Dotekománie
-
Pitva běluhy přezdívané ‚ruský špion‘ neprokázala cizí zavinění. Hvaldimir měl v tlamě zapíchnutý klacek