Prezident u památníku v Letech: V soužití s Romy jsou stále rezervy

15. květen 2023

V místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku se 14. května uskutečnil tradiční pietní akt k uctění památky romských obětí nacismu. Mezi účastníky byli nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Petrem Pavlem. Akci každoročně pořádá Muzeum romské kultury a Výbor pro odškodnění romského holokaustu v ČR.

Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je v současné době stejná jako v minulosti, řekl na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku prezident Petr Pavel. V soužití s Romy jsou podle něj stále rezervy.

Pietní akt v Letech u Písku památku romských obětí nacismu, zúčastnil se i prezident Petr Pavel

Pietního shromáždění u příležitosti 80 let od transportu 420 uvězněných Romů do Osvětimi se zúčastily stovky lidí. Pavel pietu navštívil teprve jako druhý prezident ČR, naposledy před 28 lety přijel prezident Václav Havel.

„Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, i těch našich,“ řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. „Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat,“ dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině.

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy. „Byl bych velmi rád, pokud by vznik toho památníku byl dalším impulzem k dialogu. Pořád jsou mezi námi předsudky, které podle mého názoru pramení z neznalosti,“ řekl. Uvedl, že ho mrzí, že právě v Senátu zazněla slova, která mohla Romy ranit. Reagoval tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků v březnu tohoto roku. Varoval před tím, že i v demokratických volbách se mohou takové tendence podporovat.

Pietní akt v Letech u Písku památku romských obětí nacismu, zúčastnil se i prezident Petr Pavel

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že vězně v Letech týrali i čeští četníci, za což je podle ní namístě se omluvit. Je podle ní poctivé využít pietu i k reflexi. „I v současné společnosti tady v České republice je nemálo těch, kteří stále smýšlejí rasisticky a diskriminují. Povinností nás ostatních je, abychom se vůči tomu vymezili,“ dodala. Věří, že romský aktivista Čeněk Růžička, který se o vybudování památníku zasloužil, dostane od prezidenta státní vyznamenání in memoriam.

Předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu v České republice Jana Kokyová, Růžičkova neteř, upozornila, že podobné lidské vlastnosti, které vedly k holokaustu, tedy nadřazenost a nenávist, jsou důvodem i současné války na Ukrajině. Dodala také, že ani dnes nejsou Romové ušetřeni útoků, zejména nenávistných komentářů na sociálních sítích.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů - mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300 tisíc až 500 tisíc.

V Letech v 70. letech minulého století vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy firmy, která tam chovala na 13 tisíc prasat. Bourání vepřína skončilo na konci minulého roku. Místo něj vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, které chce Muzeum romské kultury otevřít v první polovině příštího roku.

zdroj: ČTK
Spustit audio