Předávání ceny

5. listopad 2012

Radek Černý z Jablonce píše: „Naše firma se připojila k jednomu charitativnímu projektu a já budu mít na starosti slavnostní předání ceny. Chci se zeptat, jak se mám zachovat – podávám oceněnému jako první ruku já nebo on mně? A kdy předávám cenu - po podání ruky nebo předtím?“

Milan Knotek, odborník na etiketu odpovídá: „Ruku podává vždycky společensky významnější osoba - a tou je člověk, který cenu předává. Takže i když bude před vámi stát dáma, tentokrát máte výsadu nabídnout ruku jako první.“

Alena Perková, moderátorka: „…a ruku si podají před nebo po předání ceny?“

Milan Knotek: Etiketa připouští obě možnosti, ale já se v tomto případě přikláním k podání ruky a následnému předání. Je to o něco logičtější a také praktičtější. Ti, kteří mají cenu dostat, totiž v některých případech už drží v ruce třeba květinu a když jim do druhé ruky dáme cenu, tak nám potom budou asi těžko ihned ruku podávat. Mohou to udělat pouze v případě, že k nim rychle někdo přijde a dárek nebo květinu odnese.“

Alena Perková: „Má předávání ceny nějaká zvláštní pravidla?“

Milan Knotek: „Měli bychom to udělat s grácií, přirozeně a pomalu, aby nespadla na zem. Pokud je to neobvyklý dárek nebo cena, je dobré připojit krátký opodstatňující komentář. A nezapomeneme postát na několik vteřin fotografovi, ten tam určitě bude. A ještě jedno pravidlo – cena by neměla být neúměrně těžká, její majitel jí musí udržet.“

Alena Perková: „Neměli bychom po předání daru pronést nějaký proslov?“

Milan Knotek: Proslov určitě ne, ale jednu nebo dvě zdvořilostní věty ano. Musíme se ale na tom dohodnout s organizátory, abychom nenarušili plynulost programu. Stručný proslov je naopak obvykle vyhrazen oceněnému člověku.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio