Před 80 lety se do bojů o Tobruk zapojili také čeští vojáci. Byli mezi nimi i Liberečané, jejichž hrdinství připomíná výstava v krajské knihovně

24. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výstava v krajské vědecké knihovně mapuje i osudy Liberečanů, kteří bojovali u Tobruku

Bojovali v pevnostech uprostřed africké pouště, kde teploty přesahovaly 50 stupňů Celsia a na den měli jen 1,5 litru vody. Je to právě 80 let, kdy se příslušníci československého pěšího praporu zapojili na straně Spojenců do bojů o libyjské přístavní město Tobruk. Bylo mezi nimi i 5 Liberečanů. Jejich příběh a hrdinství připomíná výstava v Krajské vědecké knihovně v Liberci.

Tobruk obléhal německý Afrikakorps a italská armáda od dubna do prosince 1941. Čechoslováci se do bojů zapojili pod vedením generála Karla Klapálka v říjnu. Díky odvaze obránců se přístav v Tobruku podařilo spojencům uhájit. V severní Africe tehdy padlo čtrnáct příslušníků československého praporu.

U Tobruku bojovali Liberečané

Bojů se zúčastnilo také pět Liberečanů, byl mezi nimi také otec někdejší ředitelky liberecké galerie Věry Laštovkové Josef Mládek. Ta na vernisáži vzpomínala, že tatínek o krutostech bitev v Africe nechtěl nikdy mluvit. Až na konci života naznačil, co ho roky trápilo.

„Najednou viděl obličej a oči Němce, kterého zastřelil zblízka, a který ho prosil o milost, když předtím je ostřeloval, ranil a zastřelil jejich kamarády. A když ho našli, tak najednou prosil o život,“ vzpomínala Věra Laštovková.

U Tobruku bojoval také Stanislav Hnělička, děda spoluautora výstavy Jana Hněličky. „Na výstavě představujeme jednak tu jednotku jako takovou, proč vůbec vznikla na Středním východě, jak se formovala, jaké dostávala první úkoly. Pak představujeme přímo nasazení v Tobruku. Jak tam ti lidé žili, co jedli, co pili, jaká byla hygiena, kde spali a tak dále. Kromě toho všechno prokládáme desítkami dobových snímků,“ představil výstavu Jan Hnělička.

Marhoul vzpomínal na veterány od Tobruku

Výstava se líbila také známému režisérovi Václavu Marhoulovi, který v roce 2008 natočil film Tobruk oceněný třemi Českými lvy. Autenticitu příběhu potvrdili podle režiséra i někdejší hrdinové od Tobruku.

„Tenkrát jich bylo ještě na živu pětatřicet, dneska bohužel už nikdo. Já jsem je vytěžil v té maximální možné míře. Nejdřív byli hodně nedůvěřiví a nevěděli přesně, o co mi jde. Spolu měli to tajemství, které se nedá vůbec nikomu předat, sdělit. Hledal jsem si tu cestu pomalu a nakonec se mi dostalo obrovské důvěry. Četl jsem jejich osobní deníky, které byly necenzurované,“ doplnil Václav Marhoul.

Výstava Hrdinové od Tobruku bude v Krajské vědecké knihovně v Liberci k vidění až do 12. listopadu. Vstupné se neplatí.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.