Před 80 lety se do bojů o Tobruk zapojili také čeští vojáci. Byli mezi nimi i Liberečané, jejichž hrdinství připomíná výstava v krajské knihovně
Bojovali v pevnostech uprostřed africké pouště, kde teploty přesahovaly 50 stupňů Celsia a na den měli jen 1,5 litru vody. Je to právě 80 let, kdy se příslušníci československého pěšího praporu zapojili na straně Spojenců do bojů o libyjské přístavní město Tobruk. Bylo mezi nimi i 5 Liberečanů. Jejich příběh a hrdinství připomíná výstava v Krajské vědecké knihovně v Liberci.
Tobruk obléhal německý Afrikakorps a italská armáda od dubna do prosince 1941. Čechoslováci se do bojů zapojili pod vedením generála Karla Klapálka v říjnu. Díky odvaze obránců se přístav v Tobruku podařilo spojencům uhájit. V severní Africe tehdy padlo čtrnáct příslušníků československého praporu.
U Tobruku bojovali Liberečané
Bojů se zúčastnilo také pět Liberečanů, byl mezi nimi také otec někdejší ředitelky liberecké galerie Věry Laštovkové Josef Mládek. Ta na vernisáži vzpomínala, že tatínek o krutostech bitev v Africe nechtěl nikdy mluvit. Až na konci života naznačil, co ho roky trápilo.
„Najednou viděl obličej a oči Němce, kterého zastřelil zblízka, a který ho prosil o milost, když předtím je ostřeloval, ranil a zastřelil jejich kamarády. A když ho našli, tak najednou prosil o život,“ vzpomínala Věra Laštovková.
U Tobruku bojoval také Stanislav Hnělička, děda spoluautora výstavy Jana Hněličky. „Na výstavě představujeme jednak tu jednotku jako takovou, proč vůbec vznikla na Středním východě, jak se formovala, jaké dostávala první úkoly. Pak představujeme přímo nasazení v Tobruku. Jak tam ti lidé žili, co jedli, co pili, jaká byla hygiena, kde spali a tak dále. Kromě toho všechno prokládáme desítkami dobových snímků,“ představil výstavu Jan Hnělička.
Marhoul vzpomínal na veterány od Tobruku
Výstava se líbila také známému režisérovi Václavu Marhoulovi, který v roce 2008 natočil film Tobruk oceněný třemi Českými lvy. Autenticitu příběhu potvrdili podle režiséra i někdejší hrdinové od Tobruku.
„Tenkrát jich bylo ještě na živu pětatřicet, dneska bohužel už nikdo. Já jsem je vytěžil v té maximální možné míře. Nejdřív byli hodně nedůvěřiví a nevěděli přesně, o co mi jde. Spolu měli to tajemství, které se nedá vůbec nikomu předat, sdělit. Hledal jsem si tu cestu pomalu a nakonec se mi dostalo obrovské důvěry. Četl jsem jejich osobní deníky, které byly necenzurované,“ doplnil Václav Marhoul.
Výstava Hrdinové od Tobruku bude v Krajské vědecké knihovně v Liberci k vidění až do 12. listopadu. Vstupné se neplatí.
Související
-
Středověké malby, agrese na internetu i Kupkovy kresby. Krajská galerie mapuje dějiny antisemitismu
Oblastní galerie v Liberci otevřela novou výstavu o historii projevů antisemitismu v českých zemích. Půjčila si na ni desítky předmětů od více než čtyřiceti institucí.
-
Lidé v Liberci uvidí největší obraz starého Ještědu. Zabere celý velký sál Severočeského muzea
Severočeské muzeum v Liberci má největší malbu Ještědu z doby, kdy na vrcholu hory ještě stála horská chata, která vyhořela v šedesátých letech minulého století.
-
Jeho tvorbu jsme doma mívali asi všichni. Před 100 lety se narodil průmyslový výtvarník Lachman
Navrhl třeba žehličku ETA, kuchyňský mixér, legendární vysoušeč vlasů EM 521. Designér Stanislav Lachman žil i v Jablonci nad Nisou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka