Pozor na dehydrataci v horkých dnech. Pocit žízně snižují některé léky, připomíná anestezioložka

MUDr. Anna Kšírová

vystudovala Všeobecné lékařství na Univerzitě Karlově, absolvovala kurs Harvardské univerzity o dopadech změn klimatu na zdraví a je také členkou iniciativy Lékaři pro budoucnost. Je členkou Strany zelených a zastupitelkou města Liberec za Liberec otevřený lidem.

Teplotní výkyvy a klimatické změny se dotýkají krajiny, ale také ovlivňují zdraví lidí. V horku lidé často v bytech, kancelářích nebo autech zapínají klimatizaci.

„Klimatizace s sebou nese celou řadu problémů. Je energeticky náročná, a také se v ní využívají kapaliny, které, když uniknou do ovzduší, působí jako velmi silné skleníkové plyny. Je to takové ‚vyhánění čerta ďáblem‘, byť samozřejmě jsou místa, kde to určitě má své opodstatnění. Ale měli bychom s tím zacházet velmi opatrně,“ říká MUDr. Kšírová.

Jedním z takových míst jsou podle ní nemocnice, dodává ale, že vhodnější by bylo při projektování myslet například na umístění vnějších žaluzií, které se hojně používají v zemích jižní Evropy.

Nejohroženější skupinou při zvýšených teplotách ovzduší jsou podle doktorky Kšírové lidé starší 65 let, přičemž záleží na tom, jak moc jsou, nebo nejsou, nemocní. Ale nejen oni.

„Obecně ženy jsou ohroženější oteplováním, než muži. Jsou to malé děti, třeba i proto, že mají velkou plochu těla a nemají ještě úplně vyvinuté mechanizmy, kterými svoji teplotu regulujeme. Jsou to třeba lidé, kteří pracují venku jako zemědělci, ale také sportovci, nebo lidé, kteří pracují na stavbách. A také lidé bez domová, obecně lidé se špatným socio-ekonomickým zázemím,“ dává příklady.

A samozřejmě lidé s chronickým onemocněním. „Jsou to lidé, kteří mají cukrovku, nebo vysoký tlak, také lidé s nemocným srdíčkem, cévami, nebo ledvinami. Léky na vysoký tlak bere kdekdo, nebo takzvaná diuretika, to znamená léky, které zvyšují odvodňování,“ doplňuje.

MUDr. Kšírová také upozorňuje, že právě tyto léky mohou být během extrémního horka ne úplně bezpečné. „V takových dnech, pokud léky bereme, bychom si měli dávat extra pozor. Obecně u lidí, kteří se takto léčí, je doporučeno, aby si denně měřili tlak, aby se vážili. A pokud zjistí, že jim tlak hodně klesnul oproti tomu, na co jsou zvyklí, že se jim motá hlava, nebo že třeba přišli rychle o dvě kila, tak to znamená, že může nastupovat i dehydratace.“

Je pak dobré domluvit se s praktickým lékařem, zda je například možné dočasně dávku léků upravit. „Ty léky můžou snižovat náš pocit žízně. (…) Rozhodně nechci říct, že by je lidé neměli brát. (…) Ale během horka je potřeba si na to dávat pozor a hlídat se. Je na místě hodně pít a hodně zvolnit, hodně tomu přizpůsobit i denní režim, abychom dál to tělo, které může být vyčerpané, které může být na hraně dehydratace, abychom ho dál nezatěžovali,“ upozorňuje.

Co považuje doktorka Kšírová za nedostatečné v léčebnách dlouhodobě nemocných? Jakou souvislost má podle ní horko a agresivita? A před čím varuje v horkých letních dnech maminky novorozenců? Poslechněte si záznam rozhovoru.