Poznávací znamení: dredy, hudba a velká chuť vracet seniory do aktivního života
Hostem Dopoledne pod Ještědem byla ředitelka Domova pro seniory v Jindřichovicích pod Smrkem, písničkářka Karla Salabová.
Jak Karla Salabová v rozhovoru sama přiznala, ze začátku ji k práci v domově seniorů přivedla zvědavost. Měla za sebou práci ve školním prostředí a tak, když dostala nabídku, přihlásila se do konkurzu. O práci se seniory měla určité, jak sama říká „romantické“, představy, které se později ukázaly lichými. Nejvíce ji překvapilo, že lidé v domově vedou „normální“ život, očekávala totiž spíš nemocniční prostředí.
Nechceme být institucí
I redaktorka Iveta Kalátová Domov seniorů v Jindřichovicích pod Smrkem navštívila a podle jejích slov ji překvapilo, v jak příjemném prostředí tam senioři žijí. „Připadala jsem si jako u své babičky doma,“ shrnula své pocity Iveta. Ředitelka Salabová na to reagovala slovy: „Kamkoliv přijdu, zavádím novinky. Je to můj životní princip.“ A pokračovala o tom, že personál domova, tedy pečovatelé a pečovatelky se tam opravdu snaží vytvářet rodinné prostředí; sama to chce ale posunout ještě dál, aby domov seniorů byl co nejméně „institucí“, aby i režim tam byl mírnější a nedocházelo k situacím typu „teď se jí a teď se spí“. Usiluje také o to, aby v domově bylo víc domácích zvířat, mazlíčků. Zatím chovají slepice. Důležité je podle Karly Salabové i to, aby lidé, kteří v domově žijí, dělali co nejvíc aktivit, které byli zvyklí dělat doma. Nebude tak docházet k tomu, že si časem přivyknou tomu, že za ně někdo všechno udělá a oni se stanou na instituci závislými.
Pomoc vítaná
Obracejí tak proto pozornost i na volnočasové aktivity. Ředitelka Domova kvůli tomu na sociálních sítích oslovila potencionální brigádníky; lidi, kteří by do Domova docházeli, brali seniory na procházky, nebo jim četli, hráli s nimi společenské hry, trávili s nimi čas, dělali zkrátka „obyčejné“ věci.
Pomáháme lidem s Alzheimerem
Zatím jsou na začátku. Karla Salabová tuto problematiku studuje a nejvíce se jí zamlouvá Böhmův koncept, který vychází z hlubokého poznání života pacienta. „Principem je, že když jednotlivého člověka opravdu dobře známe, můžeme o něj i dobře pečovat, vzniká úcta k onomu člověku a navazuje s i zdravý vztah mezi nemocným a pečujícím,“ říká Salabová. I do tohoto konceptu zapadají právě brigádníci, kteří v jindřichovickém Domově seniorů pomáhají, hodně si totiž s klienty povídají a podrobně je poznávají.
Böhmův psychobiografický model
Model podporuje porozumění mezi dvěma generacemi a mezi pečovateli a příjemci péče. Nové modely péče jsou zaměřeny především na personál, na jeho vědomosti a dovednosti ve vzájemném styku s klientem. Böhm se zaměřuje na člověka s jeho změněnou psychikou, proto je tento model využíván u klientů s demencí. Kdo poskytuje péči podle tohoto modelu, je nucen stále přemýšlet, jak maximálně podpořit klienta v jeho soběstačnosti psychické v souvislosti s jeho celoživotně naučenými zvyky a rituály.
Základní cíl je oživit psychiku klienta. Člověk, který nemá chuť žít, nemá potřebu vstát z postele, umýt se a obléci se… Pokud pracovník najde pro klienta správnou motivaci z jeho biografie, klient sám přebere iniciativu v sebepéči.
Zdroj: Pečovatelství Dotek
Ředitelka svým klientům i hraje
Karla Salabová je ovšem také písničkářka. V našem vysílání v premiéře zazněla její autorská píseň Zimní romance a sama prozradila, že před Vánocemi vydává svou první desku. A hraje i svým seniorům v domově, i když připustila, že ti mají raději své oblíbené hity. Muzikoterapie je ostatně také součásti programu v Domově seniorů v Jindřichovicích pod Smrkem.
Jaké jsou další plány a vize Karly Salabové, ředitelky Domova seniorů v Jindřichovicích pod Smrkem, si poslechněte v záznamu rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.