Porcelán proslavil celou republiku. Jeho výroba trvá několik týdnů

Kaolín, křemen a živec. Tři základní suroviny, které jsou zapotřebí k výrobě porcelánu. A protože na území Karlovarského kraje se od 18. století těžil ten nejkvalitnější kaolín, vzniklo v kraji více než 30 různých porcelánových značek.

12 fotografií

Porcelánku Thun založil v roce 1794 hrabě František Josef Thun v Klášterci nad Ohří. Společně se závodem v Lesově a Nové Roli dnes tvoří největší českou porcelánku - společnost Thun 1794. Podle ředitele společnosti Vlastimila Argmana vyrábí právě Thun velmi specifický porcelán: „Je to takzvaný tvrdý porcelán. Odvozeno je to od toho, že se pálí nad 1405 stupňů Celsia, jiní výrobci porcelán pálí o 40 až 50 stupňů níž.“

Sídlem společnosti se stala Nová Role, právě v místním areálu jsou umístěny provoz a výroba. Závod je vybaven moderními technologickými zařízeními a ročně vyprodukuje 3 500 – 4 000 tun porcelánu. Najdete tu také návštěvnické centrum. Jeho novinkou je takzvaná Porcelánová zastávka, která tvoří nový úvod do Návštěvnického okruhu. Návštěvníci se zde mohou seznámit s procesem výroby porcelánu i zhlédnout některé historické a současné výrobky.

Proces výroby porcelánu

Celý proces výroby porcelánu trvá několik týdnů a začíná zpracováním zmiňovaných tří základních surovin. Z hmoty ve formě válečku se následně vyrábí všechny „ploché“ kusy porcelánu na poloautomatickém stroji. Pro výrobu produktů obsahujících dutiny se pak používá tekutá hmota, která se vlévá do sádrových forem.

Následně polotovar projde ručním začištěním a prvním výpalem, kdy je v peci zhruba 16 hodin. Poté projde glazováním, to se provádí ručně nebo na strojích. Následuje druhý výpal. „Ten druhý výpal jde jen 6 a půl hodiny,“ doplnil Argman. V závěru výrobky prochází kontrolou, míří na dekoraci a třetí výpal. Během celého procesu se výrobky kontrolují, i těsně před tím, než zamíří na sklad.