Politoložka Dvořáková: Smrt Navalného? Posílení strachu v ruské společnosti, ale i komplikace pro Putinův režim

19. únor 2024

Policie v Rusku zatkla přes 400 lidí, kteří přinášeli květiny na vzpomínková místa pro opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel v pátek v ruské trestanecké kolonii za polárním kruhem. Jaké dopady zpráva o jeho smrti bude mít? Politoložka Vladimíra Dvořáková mimo jiné ještě okomentuje protesty českých zemědělců, probere výsledek kauzy Čapí hnízdo a zhodnotí předvolební atmosféru na Slovensku.

Sedmačtyřicetiletý opoziční politik a dlouholetý kritik ruského prezidenta Vladimira Putina si na Sibiři odpykával 19letý trest po návratu z Německa, kde se léčil po otravě novičokem. Objasnění jeho smrti žádá nejenom jeho rodina, ale i země skupiny G7.

„Hlavním dopadem zprávy o smrti Navalného bude jednoznačně posílení strachu ve společnosti. Rozhodně je to špatná zpráva pro vytváření jakékoliv opoziční skupiny, která by mohla politicky vystupovat proti současnému vedení země. To byl případ i Borise Němcova, který byl zastřelen v roce 2015. Je to tedy jasné zastrašování možných opozičních sil,“ říká v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková.

Příčina nejasná, vina jednoznačná

Na druhé straně si však nemyslí, že by vláda Vladimira Putina byla smrtí Navalného kdovíjak nadšená. „V Rusku je měsíc do voleb. Tamní vláda přistupuje k volbám stejně, jako jsme to znali z dob minulého režimu. Chce mít vysoké procento podpory a touží po slavnostním důkazu toho, že lid podporuje vůdce. Smrt Navalného se jim do tohoto konceptu příliš nehodí, byť protesty pravděpodobně nikdy nedosáhnou masového charakteru.“

Čtěte také

Vyšetření smrti Navalného tak není podle Dvořákové v kontextu toho, že je obecná vina jasná, podstatné. „Navalnyj byl otráven, v důsledku čehož bylo jeho zdraví podlomeno. Pobyt v trestanecké kolonii za polárním kruhem mu rozhodně na zdraví nepřidal. Jestli tam byl nějaký úmysl, nebo jestli šlo o selhání organismu, je tedy důležité vědět, ale podstata a vina režimu za jeho smrt je jednoznačná.“

Přitom podle politoložky nejde o to, zda se člověk ztotožňuje s názory Němcova nebo Navalného, ale o to, jak režim přistupuje k lidem, kteří by mohli vytvářet alternativní opoziční pohled na ruskou politiku. „Jejich zastrašování a zabíjení skutečně brání vytváření jakýchkoliv občanských aktivit, které by mohly vést k alternativní nabídce politického programu.“

Dary vůdcům?

Smrt Navalného tak podle Dvořákové znovu vybízí k hlubokému zamyšlení nad stavem současné ruské společnosti, byť se Rusko dle jejích slov nedá analyzovat běžnými metodami, které politologové mají.

Čtěte také

„Za poslední dva roky v Rusku zemřelo kolem deseti významných podnikatelů v energetice. Spáchali sebevraždu i s rodinami. Víme, co se stalo s wagnerovci a s Prigožinem. A víme, co se děje občanským aktivistkám a aktivistům, z nichž nejvýznamnější byla Anna Politkovská, která byla zastřelena ve svém domě, navíc v den Putinových narozenin... Tradice organizovaného zločinu obdarovávat vůdce takovýmto způsobem svědčí o velkém problému.“

Symbolické tak může být i to, že Alexej Navalnyj zemřel jen pár dní před druhým výročím ruské invaze na Ukrajinu. „Na druhé straně Navalnyj, byť se od války na Ukrajině distancoval, sám ve vztahu k menšinám a etnickým skupinám nepatřil zrovna k super lídrům, kteří by hájili tato práva,“ dodává Vladimíra Dvořáková.

Spustit audio

Související