Pokojovky jsou opět na vzestupu, zájem o ně je velký
Dost možná k tomu přispěl také koronavirus, protože nás přinutil zdržovat se víc doma. „Poptávka po pokojových rostlinách se ale zvyšuje dlouhodobě, lidé si zelení chtějí zútulnit byt i kancelář,“ tvrdí plzeňská designérka pokojových rostlin Simona Bratršovská.
Vhodnou pokojovku si najde každý, při výběru by měl přihlédnout ke svým možnostem se o rostlinu starat, jsou různě náročné na pěstování. V zásadě všechny potřebují 3 základní věci. „Jsou to přiměřené světelné podmínky, pravidelná zálivka a nesmíme zapomínat ani na výživu, čili hnojení,“ vyjmenovává Simona Bratršovská. Právě hnojení, tedy vlastně krmení rostlin, podle její zkušenosti zejména začínající pěstitelé opomíjejí.
Výběr pokojovky
V obchodě nebo zahradnictví by u sebe každá rostlina měla mít štítek s návodem, jak o ni pečovat. Návod je většinou v podobě symbolů. „Sluníčko ukazuje, kolik světla potřebuje. Domeček s kytičkou uvnitř nebo venku napoví, jestli se jedná o pokojovku, zda ji můžeme letnit, anebo jestli jde o rostlinu určenou k pěstování na zahrádce. Přeškrtnutý příbor znamená, že ji nesmíme konzumovat. Konvička odkazuje na zálivku, lahvička na hnojení,“ pomáhá s orientací v obrázcích na štítcích designérka pokojových rostlin.
Novou pokojovou rostlinu můžeme přesadit
„Novou rostlinku vždycky přesadím, dají se přesazovat celoročně,“ říká odbornice, „nejlepší čas pro pravidelné přesazování je samozřejmě zjara.“ Postup je jednoduchý. Rostlinu vyndáme z květináče, zbavíme ji staré hlíny bez živin a zároveň zkontrolujeme kořeny. Uhnilé nebo jinak poškozené kořeny odstraníme. Pak květinu zasadíme do čerstvého substrátu.
„Velikost květináče je na zvážení. Pokud rostlina moc nepoporostla, můžeme jí ponechat ten stávající. V opačném případě volíme květináč větší, ale max. o 1 až 1,5 cm než původní,“ radí Simona Bratršovská. Po přesazení květinu zalijeme a necháme v klidu, aby se adaptovala. V zakoupeném substrátu bývá hnojivo na 6 až 8 týdnů, takže ji nemusíme ani hnojit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
