Podle režiséra Václava Vorlíčka považují v některých zemích Popelku za revolucionářku

21. únor 2011
Václav Vorlíček

Hostem Marie Retkové byl v pondělí (21. února) před polednem režisér známých filmů a seriálů Václav Vorlíček.

Václav Vorlíček patří k nejúspěšnějším českým filmovým režisérům a scenáristům. Natočil více než 30 filmů jako např. "Kdo chce zabít Jessii", "Pane, vy jste vdova!", "Dívka na koštěti", "Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách" nebo "Což takhle dát si špenát". Skutečně kultovní se stala pohádka "Tři oříšky pro Popelku". Všechny snímky spojuje smysl pro humor a komediální nadsázka. V. Vorlíček to vysvětluje: „Vždy beru život s úsměvem (i když procházím různými úskalími) a jsem bytostným optimistou. Pramení to i z toho, že jsem jako malý kluk chodil každý den po škole do kina, kde se tehdy promítaly hlavně německé a francouzské komedie.“

Známé filmové veselohry natočil V. Vorlíček ve spolupráci se spisovatelem a scénáristou Milošem Macourkem. Seznámili se ve vlaku, na cestě na filmový festival ve Zlíně. „Už tenkrát jsem měl v hlavě nápad na film, ve kterém by se propojil reálný svět s komiksovým. Miloš se tím nadchl a vznikl scénář k snímku "Kdo chce zabít Jessii“. Seděli jsme spolu celé hodiny, zapisovali si nápady a trumfovali se ve vymýšlení komických scének". U psaní scénářů se často hádali. Spolu se pak odreagovávali v galeriích, protože sdíleli velkého koníčka. „Vždy jsem měl rád obrazy a umění, protože mě k tomu vychovával tatínek. Vysvětloval mi např., proč Václav Špála maluje modrý les, což jsem tehdy vůbec nechápal. Miloš Macourek výtvarné umění přednášel“.

V. Vorlíček vzpomínal i na další část svého dětství, ke kterému neodmyslitelně patřily pohádky. Rodiče mu kupovali knihy a o básních Karla Jaromíra Erbena se mu v noci dokonce zdálo. I proto ho velmi oslovil, už jako zkušeného filmaře, scénář Františka Pavlíčka "Tři oříšky pro Popelku“. Podle V. Vorlíčka byl právě on strůjcem geniálního nápadu přepracovat charakter hlavní postavy ze známé pohádky Boženy Němcové "O Popelce“, ve které ale nejsou žádné kouzelné oříšky. Ty se objevují v pohádce "O třech sestrách“. F. Pavlíček (který nesměl být z politických důvodů uveden v titulcích) tyto dvě pohádky spojil a vytvořil „kouzelný příběh, který od svého natočení v r. 1973 běhá po světě a sklízí vavříny“. Podle V. Vorlíčka je úspěch Popelky založen na převratném pojetí hlavní postavy. „Popelka je skoro klukem, který umí střílet a jezdit na koni. Je to vzdorovitá holka, hájící svá práva, na rozdíl od té trpné a utiskované postavy od B. Němcové. Na festivalu v Alžíru, kde byla Popelka promítaná v rámci kolekce českých filmů, bylo dokonce na jakémsi setkání konstatováno, že Popelka je svým způsobem revolucionářka.“

Asi málokdo z nás si dnes dovede představit Vánoce bez Vorlíčkovy Popelky. Když na ní v Norsku jeden rok zapomněli, diváci protestovali. Negativní ohlasy prý byly tak velké, že pohádka musela být do svátečního programu zařazena dodatečně.

V září 2012 bude mít premiéru dlouho slibované pokračování úspěšného pohádkového příběhu "Dívka na koštěti". Jestli vás zajímají podrobnosti, poslechněte si celý rozhovor Marií Retkovou.