Počátky rozhlasového vysílání: Technická novinka nabídla posluchačům do té doby nevídané zážitky
Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.
Stanice se identifikovala jako Radiojournal a vysílala zprvu především burzovní zprávy, živou hudbu a osvětové přednášky. Technická novinka brzy nabídla posluchačům do té doby nevídané zážitky – přímé přenosy divadelních představení nebo sportovních zápasů.
Ve 30. letech se sídlem rozhlasu stala nová budova v Praze na Vinohradech a v dalších desetiletích postupně přibyla studia i ve všech krajských městech. Rozhlas jako nejrozšířenější sdělovací prostředek se stal i místem bojů v krizových momentech našeho státu, v květnu 1945 a v srpnu 1968 při obraně svobodného vysílání lidé umírali.
Po rozpadu Federace se hlavní stanice vrátila k názvu Radiožurnál a rodinná stanice Praha se později přejmenovala na Dvojku. Ke stálicím rozhlasového vysílání za posledních 30 let patří například zábavná talk show Tobogan nebo historický cyklus Toulky českou minulostí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
