Plastové obaly možná nahradí mořské řasy. Jsou ekologičtější než jiné alternativy

Deska Once Upon a Time in Shaolin z roku 2015 se považuje za nejvzácnější a nejdražší, která se kdy prodala. Existuje totiž pouze v jediné CD kopii. Skupina Wu-Tang Clan ji tajně nahrávala šest let.

V současnosti má desku zapůjčenou tasmánské muzeum Mona v Austrálii. To desku pro návštěvnictvo vystaví a během deseti dnů v červnu uspořádá malé poslechové večírky, na kterých si unikátní desku bude moct poslechnout veřejnost. Pro zájemce bude připravený kurátorovaný výběr z alba, který bude zahrnovat 30 minut ukázek z jednotlivých tracků.

Once Upon a Time in Shaolin nahrávali Wu-Tang Clan v New Yorku v letech 2006 až 2013. Postprodukce proběhla v Marakéši. Je na ní 31 jedinečných tracků, které doposud slyšel jen velmi omezený počet lidí. Wu-Tang Clan album vytvořil v reakci na snižování hodnoty hudby vlivem online streamování a pirátství. CD je zasazené do ručně vyráběného obalu z niklu a patří k němu i v kůži vázaný rukopis textů a certifikát pravosti, který navíc uvádí, že všech 31 skladeb může být jejich majitelem zveřejněno až po 88 letech od jejich vydání.

Album bude součástí širší výstavy s názvem Namedropping, která se zabývá právě jedinečností, statusem nebo proslulostí uměleckých artefaktů, značek nebo designu. Pátrá po tom, čím se stávají hodnotné a ceněné třeba vozy Porsche nebo obrazy španělského malíře Pabla Picassa.

„Jednou za čas má nějaký předmět na této planetě mystické vlastnosti, které přesahují jeho materiální okolnosti. Once Upon a Time in Shaolin je víc než jen album, takže jsem věděl, že ho musím dostat na tuhle výstavu,“ komentoval výběr alba do expozice kurátor galerie Mona Jarrod Rawlins.

Podle lékařů se specializací na alergologii z londýnské King's College by se tímto opatřením jen ve Spojeném Království snížil počet život ohrožujících alergických reakcí o 10 tisíc případů za rok. Autoři studie, kterou zveřejnil britský National Institute of Allergy and Infectious Diseases (NIAID), tvrdí, že za rostoucí případy silných alergií na arašídy mezi lidmi může i to, že se rodiče tyto plodiny obvykle obávají svým dětem podávat.

U dětí, které trpí ekzémy, doporučují lékaři začít s podáváním arašídů už ve čtyřech měsících, protože jsou k rozvoji alergie náchylnější. U dětí bez ekzémů pak má stačit až v šesti měsících.

„Předejdete naprosté většině případů alergie na arašídy, ale v těch případech, kdy jí nejste schopni zabránit, můžete alergii u dětí identifikovat dříve, kdy je její léčba mnohem snazší. Jakmile se začne ve věku sedmi, osmi, devíti měsíců, už je to pozdě. Ale i když vám ujede vlak, děti s alergií na arašídy můžete léčit imunoterapií,“ uvedl Gideon Lack, profesor dětské alergologie na King's College, pro web The Guardian.

Podle vědců by dětem neměly být podávané celé arašídy, protože u nich hrozí riziko vdechnutí a udušení. Vhodné jsou ale výrobky z nich, jako jsou třeba arašídová másla nebo pufované arašídy, a to už od doby, co dokážou přijímat měkkou stravu.

Podle předpovědi Indického meteorologického úřadu byly očekávané teploty o devět stupňů nižší. Rekordních 49,9 °C ale v úterý naměřily hned dvě stanice, a to na předměstí Dillí v Narele a v Mungeshpuru. Horka tak překonala dosavadní rekordní teploty z roku 2022, kdy v některých částech Dillí zaznamenali 49,2 °C.

Tamní úřady varují hlavně před nedostatkem vody. Na základě toho zavedly některá opatření, která mají snížit její plýtvání. Extrémní horka můžou mít dopady na zdravotní stav lidí. Nejvíc jsou jimi ohrožení kojenci, starší lidé a osoby trpící chronickými onemocněními.

„Abychom vyřešili problém nedostatku vody, snížili jsme dodávky vody v některých oblastech, kde místo dvakrát denně poteče jen jednou denně. Takto ušetřená voda bude dodávána do oblastí s nedostatkem vody, kde zásobování trvá pouze 15 až 20 minut denně,“ uvedla ministryně pro vodní hospodářství Atishi Marlena.

Každý Čech podle dat Ministerstva životního prostředí ročně vyhodí 91 kilogramů potravin. V celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně. Odhady se ale liší – podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně průměrný Čech do koše vyhodí zhruba 54 kilogramů.

Nejvíc jídlem plýtvají lidé, kteří bydlí sami. Nejhůře je na tom podle vědců z Mendelovy univerzity generace Z. I zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc, a to třeba kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin. Zužitkovat co nejvíc potravin se naopak snaží senioři, kterým je víc než 65 let.

Podle Ley Kubičkové, která působí na Mendelově univerzitě je ale pozitivní, že většina lidí považuje plýtvání potravinami za nežádoucí jev. Špatně se podle studie při plýtvání jídlem cítí víc než 60 procent Čechů. Zároveň ale většina z nich průměrnou spotřebu domácnostní podhodnocuje – odhadují, že se vyhodí jen 12 kilogramů. To je mnohem méně, než ukazují obě zprávy.

V celosvětovém měřítku je odhadována uhlíková stopa nezkonzumovaných potravin na 3,3 gigatuny CO2, uvádí zpráva Ministerstva životního prostředí. Plýtváním potravinami mrháme nepřímo i dalšími zdroji, jako je půda, voda, energie a lidská práce.

S plýtvání jídlem v Česku bojují platformy, jako Nesnězeno, která propojuje pomocí aplikace podniky se zákazníky. Ti si mohou se slevou koupit jídlo, které by se muselo nadcházející den vyhodit. Stránka Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje o systémové změny a řešení. V České republice je síť potravinových bank, které od výrobců vybírají poškozené potraviny, nebo ty, co by se včas nespotřebovaly a rozdávají je lidem v nouzi. Potravinové banky dvakrát ročně pořádají Potravinovou sbírku, do které se může zapojit každý.

Cílem studie bylo zjistit, jakým způsobem je změna klimatu na filmovém plátně zobrazována a jestli se filmy snaží reflektovat realitu, ve které žijeme. Výzkumníci nejprve omezili výběr filmů na ty, jejichž děj se odehrává na Zemi v letech 2006-2100. Potom zjišťovali, jestli film představuje příběh, ve kterém změna klimatu existuje a jestli o ní některá z postav ví. Výsledkem bylo, že z 250 filmů se klimatická krize tematizuje v méně než 10 %. A jen ve 4 % z nich byla změna klimatu zmíněna ve dvou nebo více scénách.

Podle výzkumného týmu jde o jakýsi Bechdel test pro změnu klimatu. Test je pojmenován po americké kreslířce Alison Bechdelové, poprvé se objevil v jejím komiksu Dykes to Watch Out For z roku 1985. Používá se pro měření zastoupení žen ve filmu a dalších dílech. Test zjišťuje, zda se v díle vyskytují alespoň dvě ženské postavy, které vedou rozhovor o něčem jiném než o muži. V některých verzích je přidán požadavek, aby tyto dvě ženské postavy měly jména.

Některé výsledky studie byly poměrně překvapivé. Testem například prošly filmy, které na první pohled vypadají, že nebudou mít velký přínos k reflexi klimatu. Mezi filmy, které změnu klimatu alespoň částečně reflektují, patří například snímek Na nože: Glass Onion z roku 2022, nebo horor Midsommar (Slunovrat) z roku 2019. Manželská historie (Marriage Story), emotivní drama Noaha Baumbacha z roku 2019 o rozpadu jednoho vztahu, testem prošly částečně proto, že je postava Adama Drivera popsána jako „uvědomělá v oblasti energetiky“. Výzkumníci se také zaměřili na letošní Oskary. Z 31 nominovaných filmů klimatickou krizi řeší 3 – Barbie, Mission: Impossible Odplata – První část a snímek Nyad.

Podle hlavního výzkumníka studie, profesora angličtiny na Colby College Matthewa Schneider-Mayersona ale diváci chtějí na plátně vidět odraz své reality. Nereflektování klimatické krize je podle něj v rozporu se zájmem filmových diváků. Autoři studie doufají, že výzkum inspiruje tvůrce filmů k tomu, aby klimatickou krizi ve svých dílech víc reflektovali. Můžou tak nenuceně vzdělávat většinovou společnost.

Turbulence se podle australského úřadu projevují hlavně ve chvíli, kdy letadlo prolétá rozbouřeným vzduchem, který způsobuje prudké vertikální a boční otřesy. Úřad rozlišuje hned několik typů turbulencí – bouřkové, tepelné, tlakové a ty, které způsobují „vysokohorské vlny“. Nejčastěji se turbulence objevují nad vysokými horami, oceány, rovníkem a taky při vletu do různých vzdušných proudů. To jsou turbulence, které se vyskytují na podobných místech a dají se částečně předpovědět. Například přelety nad Bengálským zálivem nebo nad Alpami jsou pro své turbulence známé.

Ve Spojených státech sleduje zranění cestujících a členů posádek leteckých společností způsobených turbulencemi Federální letecký úřad. Ze statistik vyplývá, že celkový počet zranění se v letech 2009 až 2019 pohyboval v rozmezí od pěti do osmnácti ročně. Můžeme se jich nějak vyvarovat?

Letecké společnosti mají mapy turbulentních oblastí. Využívají je k tomu, aby předem naplánovaly trasu letu a případně vybraly náhradní letiště. Mezi nejturbulentnější letecké trasy v roce 2023 patřily třeba ty z Chile do Bolívie, z Kazachstánu do Kyrgyzstánu, ale i z Itálie do Švýcarska.

Některé turbulence jsou ale stále neočekávané. Mohou se vyskytnout kdekoliv a kdykoliv a jsou obvykle způsobeny náhlou změnou směru větru, nebo nepříznivým počasím. Podle mluvčí Asociace leteckých zaměstnanců Taylor Garland bude turbulencí přibývat i v důsledku změny klimatu. Podle Federálního leteckého úřadu i podle Australské federace pilotů je nejlepším způsobem, jak předejít zranění při neočekávaných turbulencích, zapnutý bezpečnostní pás po celou dobu letu.

Některé symptomy jsou zcela patrné, jiné nejsou viditelné ani na ně nelze přijít pomocí testů. Zatímco někteří pacienti trpící autoimunitním onemocněním mohou trpět kognitivními problémy či ztrátou rovnováhy, jiní se mohou potýkat s nočními můrami. Standardní seznam symptomů se tak ztěžuje, a je proto třeba vše bedlivě sledovat. Autorkou studie je Melanie Sloan, výzkumnice katedry veřejného zdraví a primární péče na Univerzitě v Cambridgi.

„Jedním zajímavým zjištěním bylo, že určité symptomy, včetně nočních můr, byly běžně popisovány jako projevy těsně před jinými symptomy onemocnění, a tak mohou poskytnout systém včasného varování před narůstající aktivitou onemocnění. To by mohlo vést k dřívější léčbě a lepší pomoci,“ vysvětlila Sloan.

„Některé z příznaků, na které jsme se ptali, byly běžně známé jako součást lupusu (například bolesti hlavy a únava), další symptomy nebyly v současné době uvedeny podle žádných kritérií pro lupus nebo jiná systémová autoimunitní revmatická onemocnění. To zahrnuje i noční můry,“ podrobněji popsala průběh výzkumu.

Noční můry a halucinace, které pacienti prožívali, podle studie často zahrnovaly opakující se děsivá a násilná témata. „Mám spoustu násilných snů… V jednom z nich mě někdo napadl a nakonec jsem mu podřízl hrdlo,“ vzpomíná jeden z pacientů.

Melanie Sloan dodává, že u mnohých pacientů nebyly neuropsychiatrické symptomy brány v úvahu jako varovné příznaky blížícího se propuknutí nemoci. Podle nemocných „jejich symptomy lékaři nechápali a odmítli je vnímat jako součást nemoci“. Je proto těžké rozpoznat hrozící vzplanutí nemoci a zavčas zavést léčebný plán ke zmírnění závažnosti.

„Bohužel, jak se chystáme vykázat v naší další studii, cesta k diagnóze může být dlouhá a traumatická a může mít přetrvávající a zničující dopad na sebevědomí lidí a důvěru v lékaře,“ řekla Sloan. Podle výzkumnice je podstatné, aby doktoři naslouchali svým pacientům a brali v potaz jejich perspektivu, zejména pokud jde o symptomy, které jsou do značné míry subjektivní a neviditelné.

Měla udělat práci za lidi a vytvořit souhrn vyhledávaných informací na internetu tak, aby člověk nemusel listovat hromadou odkazů a ušetřil čas. Místo toho ale nová AI funkce Googlu nabízí uživatelům rady, které přitom pravidla technologické společnosti samy porušují.

Uživatelé například nahlásili případy, kdy funkce AI Overview doporučovala těhotným osobám kouřit dvě až tři cigarety denně, navrhovala používat lepidlo k udržení sýru na pizze a uváděla, že je zdravé denně sníst alespoň jeden malý kamínek, což jsou velmi nebezpečná, zdraví ohrožující doporučení.

Podle dalších lidí nový nástroj Googlu tvrdil, že bývalý americký prezident Barack Obama je muslim, a potvrzoval konspirační teorii jeho někdejších politických oponentů.

I Google tak dokazuje, že umělá inteligence je stále velmi zranitelným nástrojem snadno podléhajícím mylným informacím, a to i přesto, že před spuštěním programu společnost podrobila AI funkci několika testům. „Před spuštěním této nové zkušenosti jsme provedli rozsáhlé testování. Stejně jako u dalších funkcí, které jsme spustili ve vyhledávání, oceňujeme zpětnou vazbu,“ sdělil výše zmíněnému serveru mluvčí společnosti Google.

Kvůli nespolehlivému a místy i nebezpečnému poskytování informací je ale Google připravený zajistit nápravu. „V případě potřeby přijímáme rychlá opatření podle našich obsahových zásad a používáme tyto příklady k vývoji širších vylepšení našich systémů, z nichž některá jsme už zavedli,“ dodal mluvčí.

K úmrtí došlo v místech, kde teploty přesáhly až 43 stupňů Celsia. Před uhynutím trpěla zvířata křečemi, mdlobami a hypertermií, které patří mezi příznaky dehydratace. Hlavní příčinou je podle ochranářských organizací úpal. K úmrtím primátů dochází po celém státě Tobasco. Místní biologové se v posledních letech snažili tento druh opic chránit kvůli jejich zranitelnosti a snižujícímu se počtu. Události posledních proto mnohé odborníky sledující vřešťany zasáhly.

„Bolí to, protože veškeré úsilí, které jsme léta vynakládali, jde do koše,“ přiznává Gilberto Pozo, biolog zabývající se divokou zvěří z Institutu ekologie v Xalapě. Pozo je rovněž výkonným ředitelem občanského sdružení Cobius (zkratka pro Ochranu biologické rozmanitosti Usumacinta, pozn. red.). V regionu již po 13 let spolupracuje s místními komunitami na ochraně ohrožených druhů.

Zkraje května navštívil tým Cobius skupinu vřešťanů v Cunduacánu. Tam totiž opice ohrožují významné změny krajiny. Během terénní práce tým spatřil dva vřešťany padající z 15 metrů vysokých stromů. V následujících dnech navštívil biopark Saraguatos, kde objevil pět mrtvých opic a osm dalších v nepříznivém stavu. Pozo si u opic všiml střední až těžké dehydratace, kvůli které se primáti hůře pohybují a vykazují známky apatie. „Stávají se z nich malé panenky,“ míní biolog.

Vřešťani jsou jedním ze tří druhů opic obývající Mexiko. Vyskytují se například ve státech Tabasco, Veracruz nebo Yucatanu. Primárně se vzhledem k pojídání listů řadí mezi listožravce. Pokud listy obsahují malé množství vody, jsou opice kvůli dehydrataci o to více vystaveny rizikům vyšších teplot.

Ačkoli se průměrná roční teplota v Tabascu pohybuje okolo 27 stupňů Celsia, v květnu teploty stouply na 36 stupňů i výš. Podle mexického Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů se nyní pracuje s několika variantami příčin úmrtí. Kromě úpalu z vysokých teplot zmínilo i podvýživu a postřik rostlin toxickými chemikáliemi. Za viníka proto lze považovat i krajinné úpravy. Z původní oblasti lesů totiž kvůli půdě přizpůsobené pro zemědělství zbývají už pouhá 3 procenta.