Pavel Šporcl: Na mém turné si můžou pořídit miniaturní modré housličky i návštěvníci
Pavel Šporcl je neúnavný propagátor klasické hudby a kdykoli má možnost zahrát si na netradičním místě, jde do toho. „Na poslední dovolené v Maroku jsem zahrál velbloudům.“
Pavel Šporcl nedávno pokřtil novou desku Pocta Janu Kubelíkovi, kterou nahrál se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK. Je to už druhá velká deska pro německou společnost, ve světové premiéře koncert č. 1 C dur největšího českého houslisty Jana Kubelíka. CD doplňuje romantická nahrávka od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Křest chtěl pojmout jako krásnou akci a oslavu houslí, a proto ho zasadil do doby Jana Kubelíka. „Před Obecní dům mě dovezl vůz z roku 1917. Kubelík byl s Obecním domem velmi spjat a já to tam natáčel, takže bylo přirozené, že křest se uskuteční právě tam. Zahrála i moje dcera Violeta,“ přibližuje atmosféru houslista.
Kvůli němu se na chvíli vrátili k houslím i zpěváci a herci, kteří tento hudební nástroj v ruce nedrželi několik let. Na jevišti s houslemi v ruce se tak objevili Vojta Dyk, Petr Janda, Leona Machálková, Jan Maxián, Martin Zbrožek a Jan Vondráček. „Požádal jsem je, aby se naučili Dvořákovou Humoresku v tónině G dur. Poslal jsem jim noty a oni opravdu poctivě cvičili. Bylo to úplně nevídaný, až mi šly slzy do očí, jak to vzali vážně a ukázali, že i takovýhle rockeři můžou mít rádi vážnou hudbu.“
Modré housličky k nakousnutí
Křtem začal turné, které se jmenuje Pocta Mistrům II a Pavel Šporcl bude netradičně hrát vždy na jednom vystoupení hned dva koncerty za sebou. „Koncepčně to ale dává smysl, protože Kubelík hrál Mendelssohna-Bartholdyho rád a mé turné je tedy Pocta těmto dvěma mistrům,“ vysvětluje houslový virtuos.
Pavel Šporcl je pověstný svými modrými houslemi, proto se rozhodl je dopřát i posluchačům a návštěvníkům koncertů. „Nechal jsem vyrobit malé modré housličky, které se dají sníst. Jsou krásné čokoládové, s modrou mašlí a zatím se prodávají jen na koncertech.“
Velbloudům jsem hrál poprvé
Mezitím ale stíhá i jiné koncerty, vede svoji agenturu ŠporclArts a stále se snaží cvičit alespoň tři hodiny denně. „Mám takový režim, že cvičím dopoledne, to je i ta hlava nejodpočinutější. Schůzky si dávám až po obědě, a večer hraju.“ Pod křídla agentury vzal i svoji ženu, herečku Báru Kodetovou, i když se tomu dlouho bránil. „Práci jsem domů brát nechtěl. Každá má obě strany mince, takže někdy ty rozhovory nemusí být příjemné.“
Jako neúnavný propagátor klasické hudby využívá každé možnosti zahrát si na netradičním místě. „Hrál jsem v New Yorku pod tou slavnou cedulí, v Peru, u laviček Václava Havla a na poslední dovolené v Maroku jsem zahrál velbloudům. Těm jsem hrál poprvé. Nejdřív se trochu lekli, ale když jsem poodstoupil, tak zase poklekli. Dávám to na Instagram a tyhle příspěvky mají docela úspěch,“ říká houslový virtuos.
Jak jeho dcery ovlivňuje příjmení Šporclová? Jak ho omylem tituloval Jiří Suchý, který se mu za to dodnes omlouvá? Proč na dovolenou vozí housle zelené barvy? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka