Patří staré pružinové kanape na smetiště? Podle smržovského restaurátora nábytku rozhodně ne

Vyplatí se sedací soupravy po babičce, zhotovené klasickými nábytkářskými a čalounickými technikami, renovovat? Podle výrobce a restaurátora klasického nábytku Michala Beneše ze Smržovky stojí za to tyto domácí poklady uchovávat, nejen kvůli estetickým kvalitám, ale také pohodlí, které dokážou poskytnout.

Čtěte také

Na rozdíl od levného spotřebního nábytku, který lze pořídit v každém větším nábytkovém velkoobchodě, byly dřív sedací soupravy a matrace do postelí zhotovovány tak, aby odolávaly několika generacím uživatelů. Restaurování starého pružinového křesla nebo kanape je pochopitelně často nákladnější než pořízení nábytku nového, s molitanovou vycpávkou. Michal Beneš však tvrdí, že investice se vyplatí, hlavně když toužíme po dlouhodobě pohodlném a zdravém ležení a sezení.

Michal Beneš restauruje starý nábytek

Pružinová matrace, ručně vypletená africkou trávou, výborně odvádí vlhkost, uchovává si pružnost i po letech a nepodléhá tak snadno opotřebení. A podle smržovského restaurátora kvalitní pružinové matrace představují dobrou alternativu pro zdravé spaní. „Ta technologie byla vlastně asi 300 let stejná, pružiny se ručně vyvázaly a na ně se dal základ, který se vyráběl z africké trávy. Tak vznikla nad těmi pružinami poměrně silná krusta, která je chránila a bránila jim, aby se protlačily skrz materiál,“ říká.

V dílně pracuje na renovaci starého křesla Šárka Malá

I proto v dílně Michala Beneše nábytek nejen restaurují, ale také na základě staré technologie vyrábějí nové designové kusy. „Ne vždycky je nový materiál ten lepší, s delší životností. Tohle je také rozhodně ekologičtější, protože ve chvíli, kdy uděláte křeslo úplně po staru, je téměř plně recyklovatelné”, dodává smržovský čalouník, který věří, že klasické tradiční řemeslo má budoucnost.

autor: David Hamr
Spustit audio

Související