Paralympijskému vítězi Drahonínskému pomáhá s přípravou i auto. ‚Nepotřebuji asistenta,‘ chválí si

17. říjen 2023

V rámci časosběrného dokumentu Olympijský rok jsme se vydali do Odolené Vody, kde probíhal trénink a setkání s dvojnásobným paralympijským šampionem Davidem Drahonínským. Kromě střelby na terč, kterou si vyzkoušel i moderátor pořadu Na place David Novotný, reportérovi Radiožurnálu Sport Pavlovi Petrovi Drahonínský ukázal, jak mu život usnadňuje automobil Volkswagen Caravelle, se kterým může cestovat na tréninky a nepotřebuje žádnou asistenci. Poslechněte si rozhovor.

Davide, jaké potřebujete mít auto?

Toto je moje páté auto. Díky tomu, že jsem na paralympiádě v Tokiu vyhrál dvě medaile a dostal stejnou odměnu jako zdraví sportovci, tak jsem si mohl pořídit takové auto, které s touto úpravou stálo bezmála dva miliony korun.

Jak se do auta dostáváte?

Z boku vypadne plošina a já tam můžu na elektrickém vozíku najet. Můžu tak jezdit na tréninky sám, nepotřebuji žádného asistenta, protože si pro šípy můžu na elektrickém vozíku dojet sám. Zvykl jsem si na to, ale vím, že pro mé kolegy vozíčkáře to bude celoživotní sen, pokud nevyhrají ve sportce.

Čtěte také

Funguje to přes automatické ovládání?

Přesně tak. Občas se tam něco rozbije, protože je to jen technická věc. Jinak to funguje a já díky tomu zvládnu v životě ještě víc věcí, něž když jsem jezdil kombíkem a vyndaval si tam mechanický vozík. Nyní se můžu na stopadesát procent věnovat lukostřelbě.

Jak je uzpůsobené samotné řízení auta?

Je to automat. Pod volantem je taková páka, což je brzda. Když zatlačím dolů, tak je to plyn a od sebe je brzda. Jednu ruku mám pořád na volantu, zařadím jednou rukou déčko rychlost, přidávám plyn a přibržďuji. Celkem to zvládám. Za těch dvacet čtyři let už mám určitě pul milionu kilometrů najeto, možná ještě víc.

Bez nehod?

Před třemi měsíci jsem měl nehodu, když jsem při couvání trefil sloup u nás v podzemní garáži. Sloup vydržel a auto opravili.

Čtěte také

Co je nejtěžší při ovládání auta?

Každý handicap je specifický. Když jsem měl první auto Felicii Combi, tak jsem musel řadit, protože to byl manuál. Teď s automatem mi nic problémy nedělá. Jen musím přemýšlet, jak si za sebe vozíček naložím a přepravím. Teď už díky plošině najedu s elektrickým nebo mechanickým vozíkem rovnou do auta a přeskočím si na sedačku řidiče.

Takže žádnou asistenci nepotřebujete?

Když všechno funguje jak má, tak to celé zvládnu sám. Dva dny zpátky se mi stalo, že se plošina rozbila, ale šel kolem pán, kterého jsem oslovil a s jeho pomocí jsme zvládli problém odstranit. Plošina fungovala v pohodě dál.

Můžeme se podívat, jak to tedy funguje?

Otevírám ručně boční dveře, vyklopím do strany plošinu, která má nosnost asi 250 kilogramů. Buď používám dálkové ovládání nebo přímo to, které je u plošiny. Auto se nepřevrátí a prostřední řada sedaček u té Caravelle je vyndaná pryč a já zajedu dovnitř. Přeskočím na sedačku, kterou pak otočím k volantu a pak frčím dál. Pak sklopím plošinu zpátky do auta a můžu jet.

Jak dlouho trvá proces, než nasednete do auta?

Deset minut a můžu frčet. Záleží na tom, jak moc chvátám. Takové auto bych přál každému vozíčkáři, aby mohl svůj život žít aktivněji.

autoři: Pavel Petr , rej
Spustit audio

Související