Pád vídeňské burzy odstartoval první světovou hospodářskou krizi

Dne 9. května 1873 došlo k pádu na vídeňské burze a hluboká hospodářská krize se bleskovou rychlostí rozšířila dominovým efektem po celém světě. Šest dlouhých let se svět vzpamatovával z této první skutečné globální krize, která se nevyhnula ani Spojeným státům, Britské Indii nebo Osmanské říši. Hlavní příčinou katastrofy byl obrovský příval tzv. levných peněz do německého hospodářství, které pocházely z válečných reparací od poražené Francie po prusko – francouzské válce.

Pět miliard franků splacených v krátkém úseku tří let vedly k ohromné hospodářské konjunktuře a rozvoji všech průmyslových odvětví na území Německa i Rakouska-Uherska. Zároveň ale rozpoutalo spekulační šílenství tzv. gründerů, odvážných, avšak nezodpovědně hazardujících investorů.

Krize udeřila jako blesk z čistého nebe

V roce 1872, kdy byly reparace splaceny, začala přehřátá německá burza poněkud zpomalovat, ale vídeňská burza dál pokračovala v nebezpečné spekulační jízdě. Přetlakovaný kotel vybuchl v prvním týdnu po zahájení velkolepé hospodářské výstavy ve Vídni.

Ekonomický propad výstavy akceleroval pád celé burzy a hluboká krize pohltila celý svět. Vlna sebevražd ožebračených spekulantů a likvidace stovek společností ze všech sfér průmyslu, stavebnictví a dopravy se valily Evropou. Připomeňme si první globální ekonomickou krizi, s níž nikdo nepočítal a která udeřila jako blesk z čistého nebe.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Lucie Konášová
Spustit audio

Související