Ozvěny dne 11. 12. 2001

V Tora Bora na východě Afghánistánu se schyluje k příměří

V Tora Bora na východě Afghánistánu se schyluje k příměří. Ustupující bojovníci bin Ládinovy sítě Al-Káida slíbili, že se zítra vzdají. Tvrdí to jeden z velitelů tamních protitalibanských kmenových sil. Musí se vzdát bezpodmínečně a budou předáni mezinárodnímu společenství. Zatím není jasné, jestli je mezi nimi i samotný Usáma bin Ládin. Představitelé ministerstva zahraničí Severního spojenectví v Kábulu varují: "Dokud Ládinovi bojovníci nesloží zbraně, nelze mluvit o úplné kapitulaci." Situaci v Afghánistánu sleduje spolupracovnice Radiožurnálu z agentury Epicentrum Petra Procházková.

Z oblasti Tora Bora u východoafghánského města Dželálábád přicházely během dneška snad každých deset minut rozporuplné zprávy. Až k večeru i oficiální místa potvrdila, že ve středu by měli příslušníci Al-Káidy začít skládat zbraně. Není však jasné, zda se tomuto rozhodnutí podřídí všichni, nebo jen několik oddílů. Vojenské zdroje Severního spojenectví tvrdí, že zatím zavládlo na této poslední frontové linii v Afghánistánu příměří a jednání o kapitulaci pokračují bez střelby. Místní obyvatelé však naopak přinášejí svědectví o silném bombardování oblasti Tora Bora, které pokračovalo údajně celý den.

Colin Powell jednal v Londýně s Tony Blairem

Američané se zatím nerozhodli, zda zakročí proti teroristům také v jiné zemi než v Afghánistánu. V Londýně to po schůzce s britským premiérem Tony Blairem řekl americký ministr zahraničí Colin Powell. Blair zase oznámil, že jsou Britové ochotni vést mírovou misi v Afghánistánu. Upozornil ale, že britská vláda o tom ještě definitivně nerozhodla.

Kyrgyzstán povolil USA používat letiště Manas pro bojové a humanitární akce

Kyrgyzstán povolil Spojeným státům používat vojenské letiště pro bojové a humanitární operace v Afghánistánu. Dění ve středoasijských státech sousedících s Afghánistánem sleduje zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Rozhodnutí dolní komory kyrgyzského parlamentu ratifikovat dohodu s Washingtonem umožňuje americkým letounům využívat letiště Manas v hlavním městě Biškeku. Americká armáda se připravuje na zařazení největšího kyrgyzského letiště mezi vojenské základny, které jí umožní snadnější dosažitelnost afghánského území, jako například Kuljab v Tádžikistánu. Ze šedesáti poslanců dolní komory parlamentu se pro těsnější vojenskou spolupráci s Američany a poskytnutí letiště vyslovilo 36. Proti hlasoval jen jediný, zástupce komunistů Masaljev, podle kterého se letiště v Biškeku změní ve vojenskou základnu Spojených států. Naopak prezident Askar Akajev vidí budoucnost letiště optimisticky. "Získáme nový kontrolní systém letů a Manas můžeme přeměnit v bezpečné špičkové letiště," uvedl prezident Kyrgyzstánu.

USA si připomínají smutné výročí teroristických útoků na New York a Washington

Spojené státy si připomínají smutné výročí. Přesně tři měsíce uplynuly od teroristických útoků na New York a Washington. Zahynulo při nich asi 3 600 lidí. Z Washingtonu informuje spolupracovnice Radiožurnálu, zpravodajka Slovenského rozhlasu Olga Baková.

Touto písní Ať na zemi zavládne mír otevřel vzpomínkovou akci v New Yorku zpěvák William Michael. O pět minut později, v 8.46 místního času, tedy přesně tehdy, kdy první letadlo zasáhlo budovu Světového obchodního centra, zazněla po celých Spojených státech americká hymna. K národu promluvil prezident George Bush. Ve svém projevu řekl, že Amerika nepotřebuje monumenty a památníky, aby uctila těch víc než tři tisíce obětí, které zahynuly při útocích 11. září v New Yorku, Washingtonu a v Pensylvánii. Prezident dále řekl:

George Bush, prezident USA: Pro nás, kteří jsme tyto události zažili, jediný památník, který potřebujeme, je odbití hodin přesně 46 minut po osmé jedenáctého dne. Tehdy si vzpomeneme, kde jsme byli a co jsme cítili. Vzpomeneme si na mrtvé a na to, co jim dlužíme. Budeme si připomínat to, co jsme ztratili, ale i to, co jsme našli.

O 34 minut později než v New Yorku si tragédii z před tří měsíců připomněli v Pentagonu, kde se právě v tom čase zřítilo letadlo American Airlines se 64 lidmi na palubě. Dalších 125 zahynulo na zemi. Amerika si dnes připomíná i hrdinství pasažérů letadla United Airlines, kteří se pokusili zabránit útoku na další z washingtonských cílů, přičemž se zřítili v okolí Pensylvánie.

Největší přínosy z offsetových programů za nákup stíhaček pocítí Ostravský kraj

Největší přínosy z offsetových programů za nákup nadzvukových letounů Gripen pocítí Ostravský kraj, nejméně získá Budějovický. Ostravu čekají čtyři projekty za přibližně 29 miliard korun. Celkem by mělo zakázku na dodání 24 stíhaček Gripen české armádě doprovázet 41 offsetových projektů. Pokračuje Michal Fila.

Britsko-švédské konsorcium BAE Systems Saab nyní čeká na to, zda splátkový kalendář celé transakce schválí český parlament. Podmínkou celého kontraktu je také výše offsetového programu, ta by měla dosáhnout 150 % hodnoty zakázky, tedy přibližně 75 miliard korun. Výkonný ředitel společnosti BAE Systems pro Evropu Julian Scopes dnes uvedl, že některé konkrétní projekty už na našem území běží.

Julian Scopes: Jedním z příkladů může být akvizice společnosti FKI v plzeňské Škodě. Zmíněná britská firma je jedním z našich hlavních dodavatelů. Také se podílíme na přestavbě bývalého vojenského letiště v Plzni. Díky našemu vlivu zde britská investorská firma Wigings Group hodlá provést přestavbu na obchodně průmyslové centrum a vytvořit tak dva tisíce nových pracovních míst.

"Nedodržení stanovených offsetových programů po případném podepsání smlouvy si nemůžeme dovolit. Jste totiž pro nás vstupní branou a referencí pro případné vyzbrojení armád Polska, Rakouska nebo Slovenska," dodal už předem výkonný ředitel společnosti BAE Systems pro Evropu Julian Scopes.

Naše ekonomika roste mírněji než v prvním pololetí letošního roku

Naše ekonomika roste mírněji než v prvním pololetí letošního roku. Hrubý domácí produkt se za třetí čtvrtletí sice meziročně zvýšil o 3,2 %. Tento růst HDP se ale oproti předchozímu čtvrtletí zpomalil o 0,7%. Podrobněji opět Michal Fila.

Jedním z důvodů tohoto vývoje je podle předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohaté výrazný rozdíl výkonností jednotlivých průmyslových odvětví.

Marie Bohatá: Vysoké tempo růstu udržuje stále průmysl, jeho hrubá přidaná hodnota vzrostla o 4,1 %, z toho zpracovatelského průmyslu až o 5,6 %. Nadprůměrně roste také objem hrubé přidané hodnoty dopravy, telekomunikací a skladování, na druhé straně k poklesu došlo opět v zemědělství, stavebnictví, v pohostinství a ubytování, kde se teď již dostavil i vliv omezení cestovního ruchu.

Ani další vývoj české ekonomiky by neměla nijak výrazně ovlivnit hospodářská recese na evropských trzích, zejména v sousedním Německu. Meziroční růst hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí by tak měl pokračovat i v posledním kvartále, i když letošním vrcholem prošla česká ekonomika už v prvním pololetí.

Marie Bohatá: Náš model ukazuje, že bychom nemuseli klesnout naším makroekonomickým výkonem pod 3 %.

Čtyřkoalice žádá Ústavní soud, aby zrušil diskriminační část obchodního zákoníku

Skupina poslanců a senátorů ze Čtyřkoalice žádá Ústavní soud, aby zrušil diskriminační část obchodního zákoníku. Trvají na tom, aby z něj byl vypuštěn paragraf, který poskytuje státu výjimku pro povinný odkup akcií malých akcionářů při privatizaci. Čtyřkoalice současně vyzvala Zemanův kabinet, aby privatizaci přerušil a počkal na rozhodnutí Ústavního soudu. Důvod upřesňuje místopředseda Unie svobody Ivan Pilip.

Ivan Pilip, místopředseda Unie svobody: Protože, pokud bude v privatizaci pokračovat před rozhodnutím Ústavního soudu, tak ohrozí již tak velmi zpochybněnou průhlednost svého rozhodování v této věci, znejistí investorské prostředí a pravděpodobně také vyvolá hrozbu řady dalších soudních sporů týkajících se této záležitosti.

Sněmovna schválila vládní zákon o transformaci Českých drah

Sněmovna schválila vládní zákon o transformaci Českých drah. Vláda prosadila, aby se rozdělily na státem vlastněnou akciovou společnost, která bude provozovat železniční dopravu, a na státní organizaci pod názvem Správa železniční dopravní cesty. Ta bude vlastnit železniční infrastrukturu. Přijetí předlohy ve vládním provedení přivítal ministr dopravy Jaromír Schling, i když musel přistoupit v mnoha případech na kompromisy.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů ČR: Měli jsme trošku jiné představy o postavení generální inspekce, o rozsahu majetku, který by patřil akciové společnosti České dráhy, o jejím podílu na údržbě dopravní infrastruktury, ale to všechno jsou věci, které mohou být uspořádány tak či onak, a myslím si, že ty změny, ke kterým došlo, nijak nezměnily tu základní konstrukci zákona.

Sněmovna zamítla snížení platů ústavních činitelů

Vláda chtěla sobě, poslancům, senátorům a dalším ústavním činitelům snížit platy. Poslanecká sněmovna to ale odmítla. Jednání zákonodárců sleduje parlamentní zpravodaj Radiožurnálu Vladimír Hrubý.

Radikální snížení platů a požitků ústavních činitelů obhajoval ve sněmovně vicepremiér Vladimír Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády ČR, předseda ČSSD: Současný systém vede k tomu, že platy ústavních činitelů rostou daleko rychleji než v rozpočtové sféře a za posledních pět let se to dá popsat rozdílem 4 500 pro rozpočtovou sféru a 25 000 nebo 26 000 pro ústavní činitele. Proč hlasovali ODS, lidovci a komunisté proti tomuto zákonu, nevím.

Šéfovi KDU-ČSL Cyrilu Svobodovi se také nelíbí duplicita některých požitků zákonodárců. Například:

Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL: Někdo má nárok na auto z titulu funkce ve sněmovně a zároveň volnou jízdenku.

Vládní záměr Svoboda však odmítá.

Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL: Jsem pro snížení, ne však pro drastické, protože žádným snížením neuspokojíme veřejnost.

Jiří Payne z ODS je proti tomu, aby se platy poslanců, senátorů a ministrů vypočítávaly jinak než platy úředníků.

Jiří Payne, poslanec za ODS: My jsme tady tento režim už zažili a výsledkem bylo, že například náměstkové na ministerstvech brali více peněz než ministři. Nic proti tomu, je to také možné, ale je to krajně neobvyklé.

Komunisté se hlasování zdrželi. Předseda jejich klubu Vojtěch Filip chtěl také jiný výpočet platu ústavních činitelů.

Vojtěch Filip, předseda poslaneckého klubu KSČM: My jsme chtěli, aby to vycházelo z průměrného platu v ekonomice, to si myslím, že je ten základ, z kterého mají vycházet platy poslanců.

K úpravě platů poslanců, senátorů a ministrů se naši zákonodárci možná vrátí až v příštím volebním období.

Proces s funkcionáři předlistopadového ministerstva vnitra a StB byl odročen

Proces s pěti vysokými funkcionáři předlistopadového ministerstva vnitra a StB byl odročen. Ještě před tím v kauze Asanace vypovídal herec Pavel Landovský, biskup Václav Malý a písničkář Jaroslav Hutka. Na místě byl i náš reportér Marek Janáč.

Svědkové mluvili o tom, jak je komunistická StB nutila při akci Asanace k vystěhování z někdejšího Československa. Pavla Landovského zbili v autě, nenechal si to prý ale líbit.

Pavel Landovský: Já jsem pak utrhl toho řidiče i se sedadlem a ten se zalepil a řval: "Kluci vyserte se na něj nebo se zabijeme všichni," a byl pokoj.

Zanedlouho na to Landovskému příslušník StB za bílého dne zlomil nohu. Fyzicky napaden byl také katolický biskup Václav Malý. Tvrdí ale, že stejně trýznivé bylo psychické vyhrožování.

Biskup Václav Malý: Třeba, že když půjdu po ulici, že mě někdo přepadne, že se nedovolám pomoci. A samozřejmě, že tady existuje Nuselský most a že by se mohlo stát, že budu přivezen na ten Nuselský most a strčen tedy dolů, abych si představil, co to tedy znamená.

Asi dvacet chartistů se Státní bezpečnosti podařilo zastrašit a odešli do zahraničí. Obžalovaný bývalý ministr vnitra Jaroslav Obzina ale jakoukoliv vinu popírá. K případu se nechce vyjadřovat.

Jaroslav Obzina: Velmi rád jsem, že se o to zajímáte, přijďte po skončení procesu a milerád vám odpovím.

Svědkové shodně tvrdí, že obžalovaní si trest zaslouží, ale nyní, dvanáct let po pádu režimu, je příliš pozdě. Přesto je to podle biskupa Malého důležité.

Biskup Václav Malý: Aby se jasně ukázalo, že trestně právní odpovědnost nezůstává promlčena, ale že je třeba jasně říci: "Bylo to špatné," a musí člověk tedy za to být potrestán.

Hlavní líčení trvalo sedm dní, ale k soudu se nedostavilo patnáct svědků a šest osob, které mají být vyslechnuty jako poškození. Soudkyně proto hlavní líčení odložila na začátek února.

Uzbecký disident Muhammad Salich byl propuštěn z vazby

Uzbecký disident Muhammad Salich opustil vazbu. Státní zástupce nyní rozhodne o jeho vydání uzbeckým úřadům. Sám Salich považuje své zatčení za byrokratické nedopatření. Neklade ho nikomu za vinu. Čeští úředníci podle něj pouze postupovali podle platných zákonů. Salicha zatkla policie 28. listopadu po příletu do Prahy na základě podnětu Interpolu. Uzbekistán požaduje jeho vydání kvůli údajné Salichově účasti na terorismu. Případ sleduje Pavla Dluhoschová.

Disident žijící v azylu v Norsku byl ve své mateřské zemi v nepřítomnosti odsouzen na 15,5 roku vězení. Odborníci nevylučují, že při vydání do Uzbekistánu by mu mohla hrozit i smrt. Opoziční předák ale věří, že ho české úřady nevydají.

Mohammad Salich: Budu-li vydán, bude to velmi špatný precedens pro nás, pro demokraty ve střední Asii. Znamenalo by to, že Západ s takovým krokem české strany souhlasí, že jde o nový trend v jeho politice vůči vládám v této oblasti. Otázka je prostá, koho Západ podporuje, zda diktátory, nebo demokraty.

Své dnešní propuštění z vazby vnímá uzbecký disident jako pozitivní signál. Proč k tomuto kroku soud přistoupil, zdůvodňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková.

Iva Chaloupková, mluvčí ministerstva spravedlnosti: Městský soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že s ohledem na obsah předložených extradičních materiálů nejsou obavy z útěku pana Salicha a dalšího řízení se bude jmenovaný účastnit na svobodě.

Salichovo propuštění přivítal i prezident Havel.

Václav Havel, prezident ČR: Můj úřad byl zahrnut intervencemi z celého světa a dospěl jsem k názoru, že to skutečně je bojovník za lidská práva a demokrat, že to je skutečně člověk falešně obviněný, a raduji se, že příslušné instituce, které by ho tak jako tak pustily, začaly postupovat v posledních dnech operativně, že byl tedy propuštěn, a těším se, že ho zítra přijmu na Hradě a pohovořím si s ním.

Václavu Havlovi opoziční předák už dnes veřejně poděkoval za jeho podporu. Zda je jeho vydání do Uzbekistánu přípustné či nikoli, o tom by měl český soud rozhodnout příští týden.

Odborový předák Richard Falbr končí

Odborový předák Richard Falbr končí. Na sněmu Českomoravské konfederace dnes oficiálně potvrdil, že se nezúčastní příštích odborářských voleb. Detaily Dušan Valenta.

Richard Falbr stojí v čele nejsilnější odborové centrály od roku 1994, tedy dvě volební období. Svoje rozhodnutí na příštím sjezdu nekandidovat zdůvodňuje tím, že každý soudný člověk má v nejlepším odejít.

Richard Falbr, předseda ČMKOS: Já nemám rád teorii korunních princů a plácání o tom. Koho si zvolí, toho budou mít.

Z kuloárních informací nicméně vyplývá, že zatím největší šance má nynější místopředseda Milan Štěch. A co bude dál s Richardem Falbrem? To je těžké odhadnout, protože kromě toho, že je také senátorem, má i spoustu dalších aktivit. Svou budoucnost ale s odbory rozhodně nespojuje.

Richard Falbr, předseda ČMKOS: Ne, nebudu vůbec působit, protože ty snahy některých lidí zůstat v určité instituci aspoň jako poradci nevedou k ničemu.

Provoz pražské Nemocnice na Bulovce nebude ohrožen

Provoz pražské Nemocnice na Bulovce nebude ohrožen. Vedení nemocnice ustoupilo lékařům anesteziologicko-resuscitačního oddělení, kteří vyhrožovali hromadnou výpovědí. Situaci sledoval Miloslav Jedlička, Český rozhlas - Regina.

Včerejší odvolání primáře oddělení Tomáše Berana odstartovalo lavinovou reakci, při které 25 lékařů oznámilo výpověď. Dnes vedení nemocnice své rozhodnutí pod nátlakem přehodnotilo a odvolání primáře Berana stáhlo. Jedná se ovšem jen o špičku ledovce. Lékaři tohoto oddělení jsou nuceni pracovat přesčas, dokonce nad rámec zákoníkem práce povolených hodin. Z dnešního jednání si navíc odnášejí příslib jejich proplacení. Podle slov ředitele Nemocnice na Bulovce Jaroslava Štrofa nelze hazardovat se životy pacientů, kteří se na toto důležité oddělení dostanou.

Žaloba na Slobodana Miloševiče se rozrostla na 29 bodů

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič byl dnes Mezinárodním soudem v Haagu obžalován z genocidy muslimského obyvatelstva v Bosně. Žaloba se tak rozrostla na 29 bodů. Kromě genocidy se týká zločinů proti lidskosti, vraždění a porušování válečných konvencí v Chorvatsku a v Bosně. Více zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Slobodan Miloševič, jak se stalo zvykem, odmítal poslouchat obvinění a napadal autoritu Mezinárodního soudu. Předseda tribunálu Richard Main mu pokaždé vypnul mikrofon s tím, že Miloševičova politická prohlášení nesouvisejí s tématem jednání. Jugoslávský exprezident odmítl odpovědět na otázku, zda se cítí vinen z genocidy muslimského obyvatelstva v Bosně. Řekl jen, že by se mu mělo připisovat úsilí o mír v Bosně, ne válka. "Odpovědnost za válku v Bosně mají ti, co se zasloužili o rozpad Jugoslávie, a jejich agenti," prohlásil Miloševič. Soud po těchto slovech do protokolu zanesl, že Miloševič svoji vinu popírá. Žaloba se bude v soudním procesu snažit dokázat, že bývalý prezident byl součástí spiknutí, které má na svědomí deportace 250 000 nesrbů v Bosně a masakr sedmi tisíců muslimů ve Srebrenici v roce 1995.

Ozvěny z burzy

Ani dnes nebyla pražská burza vytržena z prosincové letargie. Jediný rozruch mezi obchodníky vzbudila transakce jedné firmy s akciemi České spořitelny. Více už analytik společnosti Patria Finance Bohumil Pavlica.

Bohumil Pavlica: Na trhu nebyl nijak výrazný zájem investorů o naše akcie. Překvapením dne se stala Česká spořitelna, kde v rámci nadlimitních obchodů proběhly obchody v rámci jedné firmy v objemu 6,3 % základního jmění České spořitelny, což představuje objem 5,6 miliardy korun. V rámci !!NEROZUMÍM!! obchodů proběhly obchody s akciemi České spořitelny v hodnotě 29 milionů korun a tyto zavíraly na hodnotě 293,80. Ostatní tituly z hlediska objemu nebyly na trhu zdaleka tak úspěšné. Český Telecom zavíral na ceně 321,80 a ČEZ dnes oslabil o 1,3 % a zavíral na ceně 79,25.

Česká měna během dneška dosáhla dalšího historického maxima, když posílila až na 32 koruny a 78 haléřů za euro. To odpovídá 16 korunám 77 haléřům za marku a 36 korunám a 88 haléřům za dolar.

K věci

Jak už jste slyšeli, česká ekonomika pokračuje v růstu. Za třetí čtvrtletí šel hrubý domácí produkt meziročně nahoru o 3,2 %. Pavla Kvapilová o tom teď bude mluvit s komentátorem Hospodářských novin Jiřím Němečkem.

Pane Němečku, dobrý podvečer.

Jiří Němeček: Dobrý večer.

Česká ekonomika si udržela tedy zatím celkem svižné tempo, i když trošičku zpomalila. Ten růst nás řadí nicméně mezi přední země na světě, jak k tomu poznamenala šéfka statistiků Marie Bohatá. Čím to je, že v době, kdy ostatní ekonomiky zažívají spíš ochlazení, tak ta naše docela šlape?

Jiří Němeček: Je tam určitě několik faktorů, a ten nejzřejmější bude pokračující privatizace a příliv přímých investic. Navíc, lidé opravdu začali věřit tomu, že ta ekonomika pošlape, jak jste říkala, takže se nebojí utrácet, a zajímavé na tom je, že se nebojí utrácet nejenom své příjmy, to znamená to, co vydělají, ale také své úspory, a to zatím v české ekonomice tady nebylo, protože lidé spíš spořili, než by utráceli, a dneska právě ta míra utrácení převyšuje míru úspor.

V těch datech skutečně jsme dnes se mohli dočíst, že domácnosti utrácejí víc, než vydělávají, spořit se nevyplácí, naopak při těch současných úrocích je výhodnější asi kupovat na úvěr. Může tenhle optimismus ekonomice i pomoct překonat tu fázi, která se teď čeká, tedy fázi, kdy nás zřejmě právě ono ochlazení evropské i světové může ovlivnit?

Jiří Němeček: Určitě ano, protože právě hlavní faktor, který táhne naši ekonomiku v téhle chvíli vpřed, je domácí poptávka, pokud pomineme přímé investice, které by měly svým způsobem pokračovat už z hlediska těch privatizačních plánů. Jenom v příštím roce má být u nás privatizován majetek asi za 260 miliard korun. No, ale musíme si uvědomit, že jsme obklopeni takovým ekonomicky nepřátelským prostředím, kdy je například Německo, jako náš největší hospodářský partner, je v současné chvíli nejenom ve stagnaci, ale dokonce v recesi, a to ovlivňuje zahraniční obchod a samozřejmě snižuje tvorbu HDP, takže musíme se spolehnout na domácí poptávku.

Jak hodně by mohlo to zpomalení v Evropě a ve světě srazit růst české ekonomiky?

Jiří Němeček: To je těžké říct. Ono se k tomu přidá v současné době ještě posilování koruny, o kterém jste také před chvíli mluvili, takže těžko se to v téhle chvíli spočítá, ale je možné, že než k nám dorazí takový ten největší hluboký bod té recese evropské, tak Evropa už se z toho zase dostane a potáhne nás rychleji nahoru.

Ta silná koruna, která zlomila opět další rekord, dnes rozhodně trápí naše exportéry. Ve světle toho zhoršení ekonomického vývoje se jim asi bude dařit hůř, to znamená, že naše vývozy budou asi menší, naopak pokud jde o dovozy, mluvili jsme o tom, že lidé kupují, takže tam naopak asi budou poptávat zboží. Znamená to, že bychom tu mohli mít znovu problém s prohlubováním právě toho deficitu obchodní bilance?

Jiří Němeček: Ten deficit obchodní bilance se prohlubuje dlouhodobě a je to trend, na který ta silná koruna může spíš jenom přitlačit, ne že by ho nějakým způsobem zvrátila. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že díky tomu máme levnější ropu, ropné produkty, naftu, benzín a podobně, a to je jeden ze základních vstupujících faktorů vlastně i do domácí výroby a spotřeby, takže na druhé straně ta silná koruna nám pomáhá svým způsobem.

Jiří Němeček, Hospodářské noviny, pro Český rozhlas. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Jiří Němeček: Nashledanou.