Opředeno legendami o lásce, štěstí a schopnosti léčit. Jmelí není jen symbolem Vánoc
Jmelí v předvánočním čase nakukuje z každého rohu. V lidovém povědomí je opředeno mnoha legendami, prý zajišťuje lásku, přináší štěstí a také chrání před nemocemi. Na to jsme se zeptali lékaře.
Čtěte také
Jmelí, tedy větvičky s lístky a bobulkami, jsou před Vánocemi na trzích v přírodní zelené barvě, ale i ve zlaté, stříbrné, v podstatě v jakékoliv, i s barevnými třpytkami. V přírodě tvoří jmelí zelené nebo zelenožluté trsy ve tvaru koulí v korunách stromů. Je to poloparazitická rostlina.
Jmelí se týkají také mýty a legendy. „Nevím přesně, jak staré ty mýty jsou, nicméně se objevují jak na severu Evropy, tak na jihu. Například ve starořeckých pověstech si jmelí brali hrdinové do podsvětí jako svého průvodce. V severské mytologii jmelí zabilo jinak nedotknutelného boha Baldura. Nicméně máme také doklady o tom, že jmelí uctívali Keltové, věřili, že může řešit problémy s neplodností,“ říká lékař Miroslav Šuta.
Svou roli mělo jmelí i v lidovém léčitelství. Podle Miroslava Šuty bylo populární ve středověku, kdy se, mimo jiné, věřilo, že například může pomoci ženám při neplodnosti, používalo se proti bolestem hlavy. Spousta lidí věřila, že většina nemocí pochází od znečištěné krve a jmelí se přikládala schopnost tu krev vyčistit.
V modernější době se jmelí užívalo v léčitelství například na nemoci srdce. Chemické analýzy ukázaly, že jmelí obsahuje množství velmi zajímavých chemických látek. Samotné jmelí se latinsky jmenuje viscum, proto tyto látky byly pojmenovány jako viskolektíny nebo viskotoxíny, které umí například blokovat funkci některých enzymů, mohou omezovat množení některých buněk.
„Tady se uvažuje, jestli by nebylo možné toho využít například při onkologické léčbě. Ukázalo se také, že tyhle látky mohou ovlivňovat některé parametry imunity,“ dodává lékař.
Dokáže tedy jmelí ochránit před nějakou nemocí? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
