Ondřej Šrámek, Lukáš Novosad: Tři sta let společné historie z národní paměti nevymažete tak snadno
Lužice je fenomén náboženský, jazykový i kulturní. Je to historická země Koruny české, taky země inspirujícího staletého smířeného soužití katolíků a protestantů, zároveň země Lužických Srbů, tedy nejmenšího (západo)slovanského národa. Repríza z 3. listopadu 2017.
Hosty Vizitky spojuje dlouhodobý zájem právě o tuto drobnou zemi, jež je s tou naší hluboce spřízněna jazykově i historicky. Oba jsou členy Společnosti přátel Lužice a ve vztahu k nejmenšímu slovanskému národu jim je společný kulturní aktivismus v tom nejlepším smyslu slova. Byli jimi Lukáš Novosad (kulturní publicista, redaktor, sorabista, bohemista) a Ondřej Šrámek (dokumentarista, kulturní publicista a divadelní a televizní dramaturg).
Lukáš z lužické srbštiny nejen překládá (např. knihu Jurije Kocha Modrá vrána), ale jako předseda zmíněné Společnosti přátel Lužice se snaží slovanskou enklávu kousek od našich severozápadních hranic přiblížit české veřejnosti způsobem překračujícím obvyklou stereotypní folkloristickou perspektivu. A že si Lužice a Lužičtí Srbové zaslouží víc než jen výlet za všeobecně známými velikonočními jezdci a kraslicemi, ví i Ondřej, jehož láska k srbské Lužici hoří především přes divadlo a vážnou hudbu, což jsou tradičně silná lužickosrbská média a umění.
Michael Rittstein: Ateliér mám na paneláku, na Vinohradské ulici bych bydlet nemohl
Michael Rittstein patří mezi nejvýraznější osobnosti současné české malby, kterou také vyučuje na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vede Ateliér malířství III.
Ve Vizitce samotné zazněly postupně písně Serbski cowboy skupiny Wólbernosće, část oratoria Nazyma skladatele Korly Awgusta Kocora, lidová píseň Daj mi jedno jajko v provedení souboru Judahej a nakonec Hory módre čili jeden z hitů aktuálně nejpopulárnější lužickosrbské kapely Jankahanka.
Kultura Lužických Srbů by našince měla zajímat už proto, že našince vystavuje nečekanému vztahu: česká kultura funguje v poměru k lužickosrbské jako kultura řídící, kultura "velká" a jádrová. Jaká tedy je situace jazyka, slovesné kultury a národní identity malého západoslovanského etnika, usilujícího o přežití v německém živlu? A jak může obohatit pohled na naši vlastní kulturu? Rovněž to byla témata pro hosty Vizitky vysílané z Liberce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.