Odsunutí. Herci libereckého Naivního divadla už 9 let připomínají příběhy, které by neměly zapadnout

Čtěte také

Lidé ve válce: Archiv odhaluje osudy skutečných obyvatel Liberce

Květnová divadelní procházka po stopách krvavých revolučních gard začínala před budovou hlavního libereckého nádraží v 18 hodin. Divadelními výjevy před očima účastníků při ní ožívají příběhy, které se podařilo získat od pamětníků odsunu Němců. Redaktor Jaroslav Hoření se s hlavními postavami divadelní procházky Odsunutí sešel ještě před jejím začátkem.

„Jdeme (od vlakového nádraží) do centra k Pivnici Vokno, kde je zastávka. Pokračujeme přes Soukenné náměstí, přes tramvajové koleje, které vedou do Lidových sadů, až do cíle, který je v Parku Clam-Gallase,“ popsal Adam Kubišta.

Po cestě herci Naivního divadla přehrávají příběhy, které se týkají konkrétních míst. „Jsou to příběhy obyčejných lidí. To je asi na tom to nejdůležitější, že historie se píše příběhy obyčejných lidí a my vyzobáváme konkrétní místa, na kterých se zastavíme. Zastavení je devět,“ dodala Diana Čičmanová

Příběhy, které divadelní procházka připomíná, nejsou veselé. „Například v Jablonecké ulici bylo za války ústředí SS a také NSDAP. A ve stejné budově, shodou okolností, v Jablonecké ulici 22, se po válce usídlil policejní oddíl Revolučních gard, který tam prováděl velmi podobné praktiky na svých domnělých odpůrcích, stejně, jako to za války prováděly nacistické zrůdy,“ přiblížil jeden z nich Adam Kubišta.

Divadelní procházka odsunutí je pořádána už 9 let, organizátoři ji chystají pro žáky a studenty škol, a také pro veřejnost. „A nikdy nevíme, jestli ta veřejnost přijde, protože veřejnost se nikdy dopředu nehlásí. Tak prostě před tím nádražím stojíme a doufáme, a vždycky, i když lilo, i když kroupy padaly, vždycky veřejnost dorazila,“ doplnila ještě Diana Čičmanová.

A jak na příběhy reagují účastníci procházky? Poslechněte si záznam.