Od sametové revoluce uplynulo už 23 let

Kolegyně Ivana Bernáthová hovořila v Liberci o těchto událostech s Jiřím Jaskmanickým, který původně vzpomínkovou akci na rok 1939 se svými kamarády vymyslel: "V té době jsem vykonával funkci předsedy městské vysokoškolské rady SSM v Praze, která vlastně byla organizátorem toho pochodu. My jsem připravili akci, která měla být v první řadě připomínkou padesátého výročí od událostí listopadu 1939."

Studenti se sešli na Albertově. Za skandování protikomunistických hesel šli na Vyšehrad k hrobu Karla Hynka Máchy. Po skončení oficiální části demonstrace se ale dav neplánovaně vydal do centra města. Zatímco do této doby příslušníci tehdejšího Sboru národní bezpečnosti dodržovali rozkaz nezasahovat, na Národní třídě už dostával obklíčený dav studentů rány obušky: "Bohužel ti, kteří tam zůstali, tak ti dostali pěknou nakládačku."

Dokonce se roznesla fáma, že jeden ze studentů na následky zranění zemřel. Falešná zpráva vymyšlená jednou ženou zradikalizovala nejen další studenty, ale taky herce a následně i celou společnost, která zpočátku nevěřícně kroutila hlavou. Málokdo by totiž věřil, že totalita zmlácením studentů končí: "Studenti bývají většinou svědomím národa, protože nejsou zatíženi minulostí, jsou radikálnější ve svých názorech a hlavně vnímaví k tomu, co se kolem nich děje."

Sametovou revolucí odstartovala demokratizace společnosti i s jejími klady a zápory. Jiří Jaskmanický, který pořádá v Praze i Liberci výstavy, kroutí hlavou nad tím, že se teď v krajích tvoří vlády s účastí komunistů. Ale i taková je demokracie-konstatuje.