Nový obyvatel Mnišských luk: Hamlet. Příští rok by mohl mít první potomky
Stádo šesti klisen v ptačím parku Mnišské louky na Českolipsku doplnil hřebec Hamlet, který přicestoval z Německa. Koně zde pomáhají spásáním udržovat louky a vytvářet pestré prostředí pro živočichy. Jak se jim daří a jak letošní sucho ovlivňuje místní mokřady a ptáky, zjišťoval regionální stopař Jaroslav Hoření.
Nového hřebce Hamleta získal ptačí park ve spolupráci se společností Česká krajina. Doplnil šest exmoorských klisen, které už s péčí o pozemky v parku pomáhají. Pastva koní zde podle správce parku Josefa Rutrleho přispívá k větší rozmanitosti porostu.
Pokud se vše podaří, mohl by se jejich počet v příštím roce rozrůst také o hříbata. „Zvířat máme málo, potřebujeme jich na pastvu víc,“ vysvětluje Josef Rutrle. Případné přírůstky by pak mohly zamířit i na další místa v Česku nebo do zahraničí.
Koně samotní na údržbu zdejší krajiny nestačí
Správci chtějí pastvu koní kombinovat také se skotem. Různé druhy zvířat totiž spásají vegetaci odlišným způsobem, a pomáhají tak vytvářet pestřejší mozaiku stanovišť.
Letošní rok navíc Mnišské louky poznamenává sucho. Vodu si podle správce udržely především nejhlubší a nejrozsáhlejší mokřadní plochy, zatímco řada mělkých míst vyschla. A nedostatek vody pocítily také některé druhy ptáků.
Regionální stopař se vydal po stopě hřebce Hamleta. Jak se koním v Mnišských loukách daří a jak letošní sucho ovlivňuje místní přírodu? Poslechněte si celou reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
