Noc literatury v Praze letos představila tvorbu dvaceti národů a nechyběla ani literatura romská

12. říjen 2022

Už 16 let se na různých místech Prahy koná Noc literatury, která patří k největším literárním událostem v Česku. Letos návštěvníky 21. září zavedla na různá místa Kampy a představila autory z dvaceti různých národů, přičemž nechyběla ani literatura romská. Atmosféra byla skvělá a čtení doprovázela i živá hudba.

Čukčovo velké neštěstí – tak se jmenuje povídka romského prozaika Gejzy Demetera, která na letošní Noci literatury reprezentovala tvorbu Romů. Zazněla v podání herce Petra Vančury v doprovodu kapely, která se na akci objevila úplně neplánovaně.

Ukázka z povídky:

Trochu jsem se oblékl, sjel dolů výtahem a zazvonil u Čukčových dveří. Když otevřel, velmi se podivil, že mě vidí.

„Bože, stal se zázrak! Ty jdeš ke mně? Jsi to opravdu Ty?“

„Čukčo, jsem to opravdu já. Já Tě jdu poprosit, jestli bys mi nezašel pro pivo. Já s tou hnátou,“ ukázal jsem na nohu, „bych tam nedošel.“

„No to víš, že Ti pro něj skočím, ale nestůj ve dveřích, pojď dál a sedni si do křesla! Páni, já tomu pořád nevěřím! Sedíš u mě doma. Ty, který nikdy nikam nechodíš a přijdeš zrovna ke mně?“

Herec Petr Vančura měl po prvním přečtení povídky následující pocity.

„Ta povídka končí hrozně překvapivě, a tak mě napadlo, že je jako bodnutí nožem, když to nečekáte. A v něčem mi přijde, že to možná vystihuje romský temperament, aspoň jak já to vnímám, že to je pro mě něco překvapivého a strašně hlubokého v nějaké jednoduchosti a nečekaných zvratech.“

Zajímalo mě, jak často Petr Vančura interpretuje romská díla, pokud se s tím vůbec setkává.

„Asi tak jednou za 38 let a je mi 38, takže klidně to může být častěji, ale je to poprvé.“

Povídka na něj působila skvěle.

„Vidím u těch lidí, že to prožívají podobně jako já, že se naladí na nějakou notu a pak jsou překvapeni tím závěrem. Teď se ke mně na několik posledních čtení ještě přidala kapela, která hraje romské písničky, romské hity a je to celé velká improvizace, takže to chytlo takový správný švuňk, trošku ušmudlaný free style, který tomu ale hrozně sluší.“

Povídka vyšla ve sbírce Samet blues: Drsná devadesátá v povídkách Romů. Proč na Noci literatury zazněla právě ona, vysvětluje Karolína Ryvolová z nakladatelství Kher.

„Každý rok je důležitým kritériem to, aby ten původní text byl v romštině a zároveň by to měla být kniha, která vyšla ideálně v tom uplynulém roce nebo v nějaké opravdu nedávné minulosti. Ale to nelze vždy splnit, protože té romské literatury v romštině nevychází zase takové množství. Takže jsme tentokrát sáhli po starším textu už zesnulého Gejzy Demetera, který vyšel už před drahně lety v Romano džaniben, v odborném časopise romistických studií, a my jsme ho pro sbírku Samet blues, která vyšla v uplynulém roce, oprášili, vyčistili jsme překlad a připravili jsme ho k obnovenému vydání.“

Nabízí se otázka, zda je povídka s nečekaným koncem založena na skutečných událostech.

„Já bych řekla vzhledem k tomu, že to autor jasně datuje do roku 1979, že to je pravděpodobně postava, nebo spíš soused, se kterým se zřejmě osobně znal. Gejza Demeter patřil k té generaci romských autorů, kteří striktně vycházeli ze svých vzpomínek a kladli si to za čest.“

Přerušila náš rozhovor hudba a začátek posledního, za celou Noc literatury desátého čtení v prostorách Komunitního centra Kampa.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.