Neumetejme dětem cestu, učme je zvládat stres odmala, upozorňuje speciální pedagožka

„Je to celková podpora duševního zdraví, pohody, prožívání; nastavení takových podmínek, abychom mohli pracovat efektivně, i radostně, s chutí, abychom optimálně naplňovali všechny své potřeby,“ přiblížila v poslední době populární termín wellbeing Jana Hlavová.

„Péče o tělo, o emoce, o sociální oblast, o vztahy, sebeuplatnění, to všechno je součástí výchovy. Ne všechny jsou ale rozvíjeny tak, aby děti vstupovaly do školky a do školy posílené, připravené, s hranicemi, s akceptací, s rozvinutými dovednostmi, tak, abychom mohli říci, že dítě je v klidu a v pohodě,“ vysvětlila možné příčiny zjištěné nepohody dětí Jana Hlavová.

Cesta k duševnímu zdraví

„K duševnímu zdraví jsou potřeba základní pilíře. Fyzické zdraví; to znamená pečovat o spánek, o zdravou životosprávu, pohybovat se. Také pečovat o dobré vztahy, protože vztahy naplňují jak sociální, tak emocionální rovinu. Věnovat se i svým zájmům, koníčkům. A je důležité, aby všechny ty oblasti byly dobře naplňovány, abychom žádnou nevynechali. Aby nám děti neseděly u počítačů, ale aby měly podporu třeba i v tom pohybu,“ myslí si Jana Hlavová.

Děti, stres a výchova

Jana Hlavová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci|foto:Michal Balák, Český rozhlas

„Není cílem dítě vychovat ‚ve skleníku‘, aby nepřišlo do kontaktu s žádnou nepohodou. Je důležité s ním pracovat tak, aby, když se setká se stresem, frustrací, nebo s neúspěchem, aby se naučilo frustraci a stres zpracovat, překonat. Aby mělo nějaké strategie, se kterými je schopno to zvládnout,“ nastínila ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci. Posilovat dětskou psychickou odolnost je podle ní hlavně na rodičích a učitelích.

„Dítě prožívá stejně velké starosti jako dospělí, jen má svůj svět. Když se setká s frustrací nebo stresem ve školce, někdo mu řeba bere hračku, je potřeba ho naučit, jak v takové situaci jednat a jak se s ní vyrovnat. Jak se o sebe postarat slušně, s ohledem na toho druhého. A ne zametat mu cestičku, aby se nesetkalo s nepohodou. Protože to není reálně možné, v životě se bude setkávat s nástrahami a bude jim muset čelit,“ uvedla Jana Hlavová.

Strategie na stresové situace

„Je potřeba dítě vybavit strategiemi, postupy, sebepoznáním, aby se umělo s prožíváním stresu vyrovnat. To je základ. Pokud toto není, můžeme se dostávat do situace, že máme v 9. třídě děti, které jsou zúzkostnělé, protože neprošly posilováním psychické odolnosti,“ upozornila speciální pedagožka.

„Mluvím o běžných dětech, u kterých je možné psychickou odolnost od malinka posilovat. Musí tam být přiměřený stres, přiměřené stresory. Důležité je, že nejsou často, nejsou velké a je tam dost času na zpracování stresového zážitku,“ dokončila ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci s tím, že jinak se samozřejmě pracuje s dětmi s diagnostikovanou poruchou chování.

Poslechněte si záznam rozhovoru.