Není lepší houby, než je růžovka, říká mykolog Zdeněk Pelda. Zeptali jsme se, jak ji odlišit od jedovatých muchomůrek

Hřiby, křemenáče, václavky, růžovky a další druhy hub dělají v tomto podzimní období radost všem, kdo umí hledat na těch správných místech. To potvrdil i mykolog Zdeněk Pelda, který byl hostem Ivety Kalátové.

Řeč přišla třeba na to, jak je to s bedlami, které jsou jedlé, a které jedovaté. „Bedly se někdy pletou s jedovatou bedlou zahradní, která by měla růst jenom mimo les, nebo i na záhonech. Na druhou stranu, najdete bedlu vysokou, která je typická tím, že je opravdu hodně veliká. A tu můžete sníst bez obav,“ nastínil Zdeněk Pelda.

Dále by si podle něj houbaři měli dát pozor třeba na jedovatou bedlu ostrošupinnou. Zpravidla neroste v lese, na klobouku má na rozdíl od ostatních bedel ostny a po rozkrojení příjemně voní. Nejlepší je proto podle Zdeňka Peldy sbírat bedly jen ve lese, kde většinou roste jedlá bedla vysoká.

Liberecký mykolog Zdeněk Pelda na sběru jarních hub

Kromě bedel se Iveta Kalátová se Zdeňkem Peldou bavili také o růžovkách. „Není lepší houby, než je růžovka. Praxe to potvrzuje. Růžovka je houba, která se dá velmi snadno naučit. Má totiž zajímavou konzistenci, krásně voní, je nepřekonatelná obalená, ve smaženici, v jakékoliv úpravě,“ vychválil muchomůrku růžovku Zdeněk Pelda.

Nejtypičtější záměna je podle něj s jedovatou muchomůrkou šedivkou, která je opravdu šedivá a není na ní žádný růžový tón. Růžovka naopak zrůžoví, nebo je růžová všude, kde do ní říznete. Má také typický rýhovaný prstýnek.

Nebezpečnější záměna růžovky je pak s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou. Její prstýnek není rýhovaný, okraj klobouku je, a bradavky na klobouku jsou srovnané jako kruhy v terči.

Poslechněte si záznam rozhovoru.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.