Není lepší houby, než je růžovka, říká mykolog Zdeněk Pelda. Zeptali jsme se, jak ji odlišit od jedovatých muchomůrek

Hřiby, křemenáče, václavky, růžovky a další druhy hub dělají v tomto podzimní období radost všem, kdo umí hledat na těch správných místech. To potvrdil i mykolog Zdeněk Pelda, který byl hostem Ivety Kalátové.

Řeč přišla třeba na to, jak je to s bedlami, které jsou jedlé, a které jedovaté. „Bedly se někdy pletou s jedovatou bedlou zahradní, která by měla růst jenom mimo les, nebo i na záhonech. Na druhou stranu, najdete bedlu vysokou, která je typická tím, že je opravdu hodně veliká. A tu můžete sníst bez obav,“ nastínil Zdeněk Pelda.

Dále by si podle něj houbaři měli dát pozor třeba na jedovatou bedlu ostrošupinnou. Zpravidla neroste v lese, na klobouku má na rozdíl od ostatních bedel ostny a po rozkrojení příjemně voní. Nejlepší je proto podle Zdeňka Peldy sbírat bedly jen ve lese, kde většinou roste jedlá bedla vysoká.

Kromě bedel se Iveta Kalátová se Zdeňkem Peldou bavili také o růžovkách. „Není lepší houby, než je růžovka. Praxe to potvrzuje. Růžovka je houba, která se dá velmi snadno naučit. Má totiž zajímavou konzistenci, krásně voní, je nepřekonatelná obalená, ve smaženici, v jakékoliv úpravě,“ vychválil muchomůrku růžovku Zdeněk Pelda.

Nejtypičtější záměna je podle něj s jedovatou muchomůrkou šedivkou, která je opravdu šedivá a není na ní žádný růžový tón. Růžovka naopak zrůžoví, nebo je růžová všude, kde do ní říznete. Má také typický rýhovaný prstýnek.

Nebezpečnější záměna růžovky je pak s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou. Její prstýnek není rýhovaný, okraj klobouku je, a bradavky na klobouku jsou srovnané jako kruhy v terči.

Poslechněte si záznam rozhovoru.

Spustit audio

Související