Nejen lupič Babinský. V kasematech na Špilberku poseděli také různí revolucionáři
První písemná zmínka o hradu, který založil král Přemysl II. Otakar, je datována rokem 1277. Na přelomu 14. a 15. století byl sídlem moravských markrabat z rodu Lucemburků, mladšího bratra Karla IV. Jana Jindřicha a jeho syna Jošta Lucemburského. Poté sloužil jako vojenská pevnost, která sehrála významnou roli za dob husitských válek i ve válce třicetileté – švédská vojska ho obléhala dlouho, ale marně.
Špilberk je dnes známý hlavně svými kasematy, které v době panování císaře Josefa II. vešly do dějin jako jeden z nejtvrdších žalářů habsburské monarchie.
Jedním z nejslavnějších vězňů na Špilberku byl proslulý lupič Václav Babinský. Ve zvláštní budově v zadním příkopu si odpykával doživotní trest známý baron Trenck.
V 19. století si v kasematech poseděli také různí revolucionáři: italští karbonáři či účastníci krakovského povstání proti rakouské nadvládě. Po dalších téměř sto let hrad opět sloužil vojsku coby kasárna pro pět stovek vojáků.
V uplynulých letech prošel Špilberk rozsáhnou rekonstrukcí a k vidění je toho v něm spousta, nejen proslulé kasematy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
