Nefalšovaná gotika v Českých Budějovicích. Z Rabenštejnské věže na vás dýchne historie

Rabenštejnská věž stojí kousek od Mariánského náměstí za stromy místního parku jménem Sady. Samotné stromy jsou také důležité, protože v nich sídlí havrani. Možná právě kvůli nim získala věž své jméno, od německého rabe - havran. Další teorie o vzniku názvu ale zmiňuje církevního hodnostáře ze zdejšího dominikánského kláštera Wolfganga Rabensteina.

„Je to jedna z mála věží, které byly vůbec zachovány, ostatní buď lehly popelem, nebo byly zbořeny při rozrůstání města,“ říká při prohlídce Iva Reitingerová, která provozuje prodejní galerii řemesel a která vám třeba i mimo sezonu poskytne klíč k prohlídce věže.

„Ale i Rabenštějnské věži hrozil zánik ať už při požáru města nebo při výbuchu střelného prachu, který tady býval uskladněný,“ říká Iva Reitingerová a dodává, že o věž měl zájem i podnikatel Adalbert Lanna mladší, který ji chtěl v roce 1872 od města odkoupit jako stavební parcelu pro své další podnikatelské plány. Lanna ovšem neuspěl. Už tehdy si městská rada osvíceně uvědomila, že věž je vzácnou památkou a neprodala ji.

Dodejme, že se jménem rodiny Lannů je spojena jak koněspřežka a čilý obchodní ruch kolem ní, tak i nedaleká loděnice, kde se dovážené zboží překládalo a vozilo dál po Vltavě až třeba do Hamburku.

Věž ze 14. století má tři poschodí s ochozem na vnitřní straně hradeb, tedy obranného systému, který kdysi vedl kolem celého centra Českých Budějovic. Úplně nahoře uvidíte typicky gotickou vysokou valbovou střechu s dochovaným pozdně gotickým krovem.

Expozice historické zbroje |foto: Andrea Zahradníková

Jednotlivá patra rozdělovaly ploché trámové stropy. Přízemí bylo přístupné pouze žebříkem z prvního patra. Spodek věže využívalo totiž město jako vězení. Seděli tady hříšníci souzení za dluhy, urážky na cti, výtržnosti, nalévání nekvalitního vína a podobně. Při rekonstrukci v roce 2000 ale řemeslníci objevili ještě za vstupem do věže dosud neznámý podzemní klenutý prostor.

Dodnes se dají dohledat informace, že věž byla obydlená, a to dokonce i po druhé světové válce, údajně až do 70. let. Město už do ní ale nezavedlo elektřinu ani plyn. Dnes tu najdete expozici kovářských výrobků s replikami historické zbroje i dalších rukodělných řemesel.