Nad Osekem stojí pozůstatky letohrádku Kamýk. Díky nočnímu osvětlení má neuvěřitelnou atmosféru
Nad obcí Osek na Rokycansku v Plzeňském kraji se tyčí někdejší letohrádek jménem Kamýk, přesněji řečeno jeho pozůstatky. I ty jsou ale velice působivé a fotogenické a lákají sem nespočet turistů. V nočním osvětlení působí jako Kamelot, hrad krále Artuše.
„Udává se, že letohrádek pochází z roku 1750, kdy osecké panství vlastnili Šternberkové. Co se týče buližníkového suku, na kterém letohrádek stojí, tak tady jako projev díku za ochranu před morem stál na konci 17. století morový sloup se čtyřmi svatými – Kristýnou, Hátou, Vavřincem a Floriánem,“ říká člen zastupitelstva obce Osek a místní rodák a patriot Michal Čelechovský. Sloup byl později rozebrán a zmizel neznámo kam. Kolem roku 1720 pak měla na vrchu stát poustevna.
Do dnešních dnů se z někdejšího letohrádku Kamýk dochovalo jen jeho torzo. „Původně to byla zastřešená obdélníková stavba 13 krát 10 metrů a sloužila jako taneční sál pro panstvo. Nyní jsou to jen dvě souběžné zdi a v nich čtyři okna. Do této podoby byly pozůstatky upraveny svépomocí občanů mezi lety 1979 a 1981,“ doplňuje Michal Čelechovský. A doporučuje návštěvu místa i za tmy, jelikož je Kamýk ze dvou stran osvětlený: „Jak světlo prosvítá těmi okny, vytváří to neuvěřitelnou atmosféru. Člověk se cítí jako na Kamelotu. Jenom čeká, kdy vyjede král Artuš.“
Za denního světla je pak skvělé rozhlédnout se od letohrádku do dáli, kde jsou k vidění okolní obce a krásná krajina. „Vidět je tu do daleka. Jsme ve výšce 420 metrů nad mořem, takže na jihovýchodní straně vidíme až Rožmitálsko. Ze severu máme březinské hradiště, slovanské osídlení, na jihu je Kotel a na východě a západě je Žďár a Vršíček, takže jsme uprostřed takového kříže, což zvyšuje energii tohoto místa,“ popisuje výhledy člen zastupitelstva.
Přímo na letohrádku najdete podle Michala Čelechovského významné energetické místo: „Naši předkové na místa, která pro ně měla duchovní význam, umisťovali energetické brány k očištění negativních lidských energií, které by tam lidé jinak vnesli. My jsme přišli po schodišti, což je původní přístupová cesta na letohrádek. Na konci toho schodiště se nachází tahle přírodní energetická brána, takže návštěvník si to tam může vychutnat, je to velice příjemné,“ uzavírá místní patriot.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
