Na začátku roku hrozil zánik, teď se vrata Jizerskohorského technického muzea netrhnou. Přijedou i veteráni
Základy Jizerskohorského technického muzea v bývalé přádelně v Bílém Potoce několikrát významně poškodila velká voda na řece Smědé. Hrozilo dokonce zřícení budov. Kulturní památku se podařilo zachránit, ač to muzejníky stálo hodně sil a ještě více peněz. Radost a chuť do další práce jim teď dávají spokojení návštěvníci. Za Pavlem Šerclem, který budovu zakoupil s otcem Iljou v roce 2002, se vydal redaktor Jaroslav Hoření.
Na začátku roku 2025 to vypadalo na hodně nejistou sezónu, teď se vrata Jizerskohorského technického muzea téměř „netrhnou“. „Doufám, že se to nezastaví, protože je to obrovský náboj energie. Lidi jsou úplně úžasní, spousta z nich zná ten příběh, sledují to, a je to krásný. Mám z toho husí kůži, když o tom mluvím,“ pochvaluje si Pavel Šercl provoz muzea.
Historický komplex bývalé textilní fabriky měl ještě nedávno namále, hrozilo bezprostřední zřícení hlavně těch budov, které stojí přímo u řeky. V lednu 2025 proto musela začít záchranná akce.
„Ještě není úplně hotovo, ale to nejhorší je hotovo. Domy stojí a věříme, že ty zpevněné základy to tady podrží nějakou dobu,“ upřesňuje Pavel Šercl. Návštěvníci muzea nejsou jen morální podporou, ale také finanční. „To bezesporu, bez toho to nejde. Stále shromažďujeme finance a připravujeme se na další etapu, kterou musíme stihnout,“ potvrzuje majitel a provozovatel Jizerskohorského technického muzea.
Co všechno je potřeba v muzeu ještě zabezpečit? A proč se tam chystají přátelé historických strojů z Železného Brodu? Poslechněte si reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
