Na vyhlídku zříceniny hradu Jestřebí se dostanete studnou
Mezi Máchovým jezerem a Novozámeckým rybníkem se nachází obec Jestřebí. Na kopečku se tyčí zdálky viditelná skála, která je pozůstatkem kdysi mohutného skalního hradu. Ve středověku stál uprostřed močálů jakýsi skalní hřib, na kterém bylo opevněné sídlo. Do dnešních časů se dochovala asi jen čtvrtina skaliska.
Jak se tam dostat? Do Jestřebí se pohodlně dostanete autobusem. Ať vystoupíte na hlavní silnici na zastávce Kříž, nebo v obci u školy, zabloudit se prakticky nedá. Od viditelné hradní zříceniny vás dělí půl kilometru chůze. Po schodišti kolem hřbitova následuje trochu krkolomnější pěšinka, ale to nejhorší teprve přijde. Na vyhlídkovou plošinu se stoupá údajnou hradní studnou. Spíš než o schodišti se dá hovořit žebřících. Výstup nahoru proto nelze doporučit návštěvníkům se sníženou mobilitou. Pro automobilisty je pod hřbitovem malé parkoviště.
Historie hradu se podle různí podle historických pramenů. Archeologické průzkumy, které proběhly v roce 2014 při stavbě bariér, které chrání domy před řítícími se skalisky, dávají za pravdu pramenům datujícím vznik hradu do druhé poloviny či konce 13. století. „První zmínka o hradu Jestřebí se vyskytuje v predikátu ronovce Hynka z Jestřebí v roce 1296,“ upřesňuje archeolog Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Petr Jenč.
Postřehy Jardy Hořeního: Ze skalního hradu Jestřebí se toho do dnešních dnů mnoho nedochovalo. Přesto ve mně skála na kopečku mezi Novozámeckým rybníkem a Máchovým jezerem budila pozornost kdykoliv jsem to svištěl po silnici číslo 9 z Doks do České Lípy. Až nyní přišla ta chvíle zastavit a hradní torzo prozkoumat. Rozhodně nelituji. Málokde stoupáte na vyhlídkovou plošinu studnou a i výhled stojí za to. Historické obrázky hradu Jestřebí vypadají monumentálně. Škoda, že pískovec podléhá zkáze a z jakéhosi skalního hřibu se dochovala už jen „noha“ či chcete-li skalní suk. Jako každý skalní hrad má i Jestřebí své kouzlo a podle pověsti i poklad.
Rozhledna Královka září novotou. Dostanete se k ní pěšky, na kole i autem
Jizerské hory jsou pro milovníky rozhleden krajem zaslíbeným. Oblíbená je i rozhledna Královka, která získává zpět svou původní podobu.
Do dnešních časů se dochovaly vlastně jen dva skalní suky. Odborníci odhadují, že tři čtvrtiny rozlohy původního hradu jsou již pryč. Přístupná je pouze menší skála. Stoupá se na ní po prudkém schodišti ve věži, která zřejmě byla hradní studnou. Vyhlídka ale stojí za návštěvu. Severozápadním směrem se třpytí hladina Novozámeckého rybníku, v dáli jsou vidět Lužické hory, kolem se rozprostírá Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj, vidět je i hrad Bezděz.
A jako na dlani je samozřejmě i obec Jestřebí ve starých pramenech označována jak farní ves Krušina.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
