Na Velikonoční pondělí se pomlázkou šlehala i zvířata a koledníci dostávali syrová vajíčka. Některé staré tradice a jejich význam nám přiblížila etnografka Vladimíra Jakouběová

Velikonoční pondělí je podle lidové tradice nejvýznamnějším dnem Velikonoc. Na lidové tradice spojené s pomlázkou a malovanými vejci jsme se zeptali etnografky z turnovského muzea Vladimíry Jakouběové.

Pomlázka podle ní nebyla spojena jen se šleháním děvčat, při takzvané rodinné pomlázce vyšlehaly všechny členy domácnosti hospodyně, a to často už v neděli. Při pletení pomlázek zase musely vydržet nějaké to šlehnutí děti, při pomlázce maličkých chodily zase děti šlehat své kmotry a babičky.

„Pomlázkou spletenou z prutů s novou živou mízou se předávala svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku. Největší význam se ale připisoval pondělní pomlázce dospělé mládeže. Chlapec, který přišel první do domu, byl nejvíc obdarován. Jeho pomlázkou pak vyšlehala hospodyně všechno domácí zvířectvo, aby se také pomladilo, a stromy v zahradě, aby plodily. Zvláštní funkci pak měla pomlázka babská, v úterý, kdy vdané ženy oplácely šlehání mužům, aby jim to nebylo líto,“ přiblížila zvyky vyšlehání pomlázkou etnografka Vladimíra Jakouběová.

Darování velikonočních vajec

Koledníci, kteří přišli na pomlázku, dostávali kromě sladkostí a kořalky malovaná vajíčka. Obřadní dar, který byl projevem sympatie, lásky nebo odměny. „Darovanému vajíčku se odedávna přisuzovaly magické vlastnosti, které se navíc umocňovaly barvami života: zelenou, červenou a žlutou, nebo také poléváním vajec včelím voskem i vařením vajec ve svěcené vodě. Vařila se však jen vejce určená k jídlu, darovaná vajíčka zůstávala syrová, protože vařením by se z nich vytratila magická moc,“ doplnila Vladimíra Jakouběová.

Vejce bylo po staletí symbolem nového života, plodnosti, prosperity, životní síly, ale také narození, nesmrtelnosti a návratu jara. Magické praktiky, které s nimi pojily, patří k nejstarobylejším tradicím. Nejvíce se jich odehrávalo právě o Velikonocích, svátcích spojených s prvním jarním úplňkem a se zahájením zemědělských prací.

Magie spojovaná s vejci

Podle Vladimíry Jakouběové se vejce pokládala například do polní brázdy i do jarní vegetace, nebo se přidávalo do země spolu se semeny obilí. To vše mělo přivodit dobrou a bohatou úrodu. Kromě prosperitní magie sloužilo vejce také k ochraně, očistě, léčení a věštbám. Vkládalo se základů domů, potíráním vaječným bílkem se zaháněly některé neduhy, vaječnými skořápkami se dobytek chránil proti hadímu uštknutí.

Barvené a malované vajíčko mělo zajistit prosperitu, k tomu sloužily také symboly, kterými se vejce zdobila. Znaky se v průběhu historického vývoje proměňovaly a postupně ztrácely svůj původní obsah.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.