Na počátku bylo slovo, ale někdy se z něj stane velmi nepříjemná zbraň, říká herečka Vilma Cibulková

14. květen 2022

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:

  • 00:35 Rozhovor s herečkou Vilmou Cibulkovou
  • 04:08 Komponovaná módní přehlídka s názvem Ona stolistá
  • 09:03 Vernisáž pastelů Nadi Voldánové
  • 13:53 15. květen je Světovým dnem proti mozkové mrtvici
  • 18:12 První díl seriálu o kávě
  • 22:57 Rozhovor s dirigentem Vlado Valovičem
  • 25:58 Rozhlasová anketa Šarmantní osobnost roku pokračuje

Vilma Cibulková je nejen vynikající herečka, ale také velice šarmantní žena. Ve východních Čechách to byl broumovský klášter, kde nedávno vystoupila na festivalové předehře letních koncertů Za poklady Broumovska. Společné vystoupení Vilmy Cibulkové a Viléma Veverky se neslo v duchu dialogu muziky a literatury. Tedy ve spojení klasické hudby a shakespearových sonetů.

Co nás přežije, co dokážeme do umění vložit, to je nejkrásnější poezie, jaká může být. Mám pocit, že to umí nejlépe hudba.
Vilma Cibulková, herečka

Zatelefonovali jsme Vilmě Cibulkové a zeptali se nejen na její vztah k hudbě.
Já bych nevyznávala lásku jen ke klasické hudbě. Věnuji jakékoliv hudbě pozornost. Jsem člověk, který umí naslouchat big beatu i dobrým textům. Samozřejmě, kdybych byla zpěvák, tak bych raději spoustu dobrých myšlenek odzpívala. Kdybych to uměla.

Čtěte také

Ale mojí prioritou je slovo, já se jím vlastně živím. A když se zamyslíte nad tím, co znamená slovo, tak to je velký kalibr, velká zbraň. Na počátku bylo slovo, ale někdy se z něj stane velmi nepříjemná zbraň.

A umět pokládat slovo je myslím stejné umění jako to, co umí muzikanti, protože já mám ráda jakoukoliv hudbu. To, co nás přežije, co dokážeme do vlastního umění vložit, to je nejkrásnější poezie, co může být.

Kdysi jsem se domnívala, že to umí literatura, kdysi jsem si myslela, že to umí výtvarné umění. Teď mám pocit, že to umí nejlépe právě hudba.

Dala byste ženám nějakou dobrou radu do života, jak se udržet v kondici, aby se člověk hezky cítil a bylo mu dobře?

Čtěte také

Nemám vůbec žádný recept ani lék. A to jsem si vždy myslela, že znám všechny léky, protože jsem bylinkářka. Ale poslední dva roky mne naučily především myslet na své nitro. Umět se dobře nadechnout do bříška. Tomu se věnuji každý den třeba půl hodiny až hodinu.

Uvědomuji si svoje tělo, své srdce, jakým způsobem pracuje a jakým způsobem probudit ty nejzákladnější životní pochody. Co se týče životního rytmu, tak jsem se opravdu soustředila především na správné dýchání. Protože celá ta poslední doba nás zahltila nehezkými věcmi a úzkostmi. Tak si myslím, že je třeba poslouchat sám sebe.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová